77 C 328/2022-41 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 70 978,92 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené za použití prostředků komunikace na dálku mezi žalovaným a maltskou společností [právnická osoba] (dále též„ [příjmení] [příjmení]“), na základě níž žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 70 978,92 Kč. Úvěr byl poskytován z účtu původní věřitelky na účet žalovaného č. [bankovní účet], platby úvěru byly identifikovány variabilním symbolem [číslo], přičemž posléze žalobkyně v řízení upravila své tvrzení tak, že platby byly identifikovány variabilním symbolem [číslo]. Pohledávka za žalovaným byla ze [právnická osoba] [příjmení] postoupena na žalobkyni. 2. Soud nařídil jednání na den [datum] a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se však žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkazy a z nich učinil následující relevantní skutková zjištění. [příjmení] [příjmení] coby věřitel a žalovaný coby klient se dohodli, že věřitel se zavazuje poskytnout klientovi úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu a klient se zavazuje poskytnutý úvěr splatit a zapalti sjednané úroky z úvěru a příslušné poplatky; smluvní vztah se řídil mj. obchodními podmínkami [příjmení] [příjmení] (jež byly rovněž k důkazu provedeny, ale soud z nich nic relevantního nezjistil); úvěr byl dohodnut revolvingový s úvěrovým limitem 80 000 Kč; čerpání úvěru klientem mělo probíhat tak, že na základě žádosti klienta o čerpání prostřednictví webové aplikace nebo telefonicky prostřednictvím zákaznického servisu převede věřitel peníze na bankovní účet klienta (zjištěno z nepodepsané smlouvy o revolvingovém úvěru datované dne [datum]). [příjmení] [příjmení] ověřila totožnost žalovaného, k čemuž soud vedlo zjištění, že žalobkyně disponuje fotokopií OP žalovaného. Z vyžádaného sdělení Raiffeisenbank ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] nebyly připsány v srpnu 2019 žádné platby identifikované variabilním symbolem [číslo]. Z vyžádaného sdělení Raiffeisenbank ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byly připsány platy identifikované variabilním symbolem [číslo] ve výši 7 000 Kč a 8 000 Kč, nicméně ze smlouvy ani jiných k řádným tvrzením žalobkyně provedeným důkazům neplyne, že by se smluvní strany dohodly na tom, jakým způsobem bude žalovanému úvěr poskytován, zda na bankovní účet či jinak, ani že by se dohodly na označování úvěrovaných částek variabilním symbolem. 4. Další žalobkyní navržené důkazy soud neprováděl, neboť žalobkyně nesplnila svou povinnost tvrzení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Žalobkyně totiž neuvedla, kdy konkrétně o peněžní prostředky žalovaný požádal, kdy konkrétně žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, ani kdy původní věřitelka žalovanému úvěr poskytla. Žalobkyně se k jednání nedostavila a nemohla tudíž být poučena o povinnosti svá nedostatečná skutková tvrzení doplnit podle § 118a o. s. ř. a následcích spojených s nesplněním této povinnosti. Tvrzení o čerpání úvěru žalovaným je zcela nedostatečné a neprokázané. Soud doplňuje, že další povinností žalobkyně je povinnost důkazní ve smyslu § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Tuto povinnost lze pokládat za splněnou, pokud jsou důkazy označeny k prokázání konkrétních tvrzení (ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně ve své žalobě téměř žádné důkazy neoznačila, proto soud žádné nad výše uvedené neprováděl. S ohledem na právní závěr bylo pak nadbytečné zabývat se tvrzením o postoupení pohledávky a důkazy k tomuto tvrzení. 5. Na základě provedeného dokazování tak soud učinil tento skutkový závěr. Účastníci se dohodli na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, podle něhož měla [právnická osoba] [příjmení] žalovanému poskytovat úvěr na základě jeho žádostí. Společnost [příjmení] [příjmení] ověřila identitu žalovaného. Účet č. [bankovní účet] je bankovním účtem žalovaného. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, jež je smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Peněžní prostředky tak měly být žalovanému poskytnuty na žádost. Jak bylo shora uvedeno, žalobkyně netvrdila, kdy žalovaný o požádání peněžních prostředků požádal, ani toto neprokázala, přičemž ani poskytnutí částky 15 000 Kč nelze mít za prokázané, když z provedených důkazů neplyne jakákoli souvislost mezi platbami připsanými na účet žalovaného v srpnu 2019 a smluvním vztahem původních smluvních stran. Prokázáno bylo toliko, že smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena a že je žalovaný majitelem účtu, o němž žalobkyně tvrdila, že na něj byl úvěr poskytován, nikoli to, že žalovaný úvěr na základě své žádosti čerpal. 8. Žalobkyně nesplnila svou povinnost tvrdit pro rozhodnutí významné skutečnosti a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, aniž se zabýval tvrzením o postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni. 9. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla zcela neúspěšná. Procesně úspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť mu žádné ve zdejším řízení nevznikly.