77 C 481/2022-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 29 736 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], jež na žalobkyni tuto pohledávku za žalovaným postoupila, když na dluh uhradil toliko 26 870 Kč, přestože se dle smlouvy zavázal zaplatit 30 000 Kč na jistině, 34 488 Kč na úroku a odměně za administrativní činnost; uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny půjčené částky (21 563 Kč), dlužných úhrad za služby (8 173 Kč), smluvního úroku a úroku z prodlení. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den [datum] a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující. [právnická osoba] a žalovaný se dne [datum] dohodli, že tato společnost poskytne žalovanému úvěr v částce 30 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit jistinu (30 000 Kč), úrok (22 488 Kč) a administrativní poplatek (12 000 Kč), přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 24 měsíčních splátkách, sjednali si úrok ve výši 60,73 % ročně (žalobkyně požaduje pouze úrok ve výši 24,57 % ročně) (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]). V kartě zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvedl, že žádá o úvěr ve výši 30 000 Kč splatný v 24 měsíčních splátkách; dále uvedl, že má partnera/partnerku, nejvyšší dosažené vzdělání učňovské, žije v nájmu od soukromé osoby, má jedno nezaopatřené dítě k němuž má vyživovací povinnost ve výši 2 000 Kč měsíčně, je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], jeho pravidelný měsíční příjem činí 19 500 Kč, jeho osobní výdaje činí 3 410 Kč měsíčně, splácí zápůjčky/úvěry ve výši 2 300 Kč měsíčně, má výdaje na bydlení 4 500 Kč měsíčně, má ostatní výdaje ve výši 1 000 Kč měsíčně; jeho použitelný příjem tak činí 5 690 Kč. [příjmení] 30 000 Kč byla z účtu společnost [právnická osoba] odeslána dne [datum] na účet žalovaného dle smlouvy o spotřebitelském úvěru (zjištěno z výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum]). [právnická osoba] dopisem z [datum] žalovanému oznámila, že jeho úvěr se stane splatným dne [datum] z důvodu prodlení s dohodnutými splátkami (zjištěno z [datum]), dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru (zjištěno z [datum]). Dne [datum] se společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly, že výše specifikovaná pohledávka za žalovaným se postupuje na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze [datum] vč. strany 3 přílohy). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno psaním ze dne [datum] (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] a z podacího lístku č. [anonymizováno]). O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovanému byl společností [právnická osoba] poskytnut na základě jeho žádosti a po posouzení jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný měl dle smlouvy uhradit za předpokladu řádného a včasného splácení částku 64 488 Kč. Žalovaný uhradil 26 870 Kč. Úvěr byl zesplatněn. [právnická osoba] a žalobkyně se dohodly na postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. [právnická osoba] a žalovaný coby spotřebitel uzavřeli, po dostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, o čemž mimo jiné svědčí skutečnost, že žalovaný nemalou část úvěru splatil, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující (zde společnost [právnická osoba]) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný neplnil sjednané povinnosti, když poskytnuté peněžní prostředky v celé výši nevrátil, pročež je povinen dlužné peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a sjednanými poplatky. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti včas, společnost [právnická osoba] v souladu se smlouvu úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný ani poté dluh nesplnil a tím se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena podle § 1879 a násl. o. z., má proto, vedle práva na zaplacení dlužné jistiny a řádně sjednaných dosud neuhrazených dlužných poplatků v souhrnné výši 29 736 Kč a práva na zaplacení smluvních úroků, též podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyní uplatněné nároky na zaplacení úroků a úroků z prodlení byly vždy v části kapitalizovány. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 642 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 190 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 29 736 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.