77 C 7/2023-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 037 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný coby provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 12 737 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. Žalovaný byl v době od [datum] do [datum] dle informací z registru silničních vozidel, k nimž má žalobkyně ze zákona přístup, vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž k vozidlu nebylo po těchto 271 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného příspěvku do 30 dnů a poučila jej o jeho právech a povinnostech a následcích nevyhovění (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku z [datum] a z upomínky z [datum] vč. doručenky). O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatel vozidel [registrační značka] a neplatil k němu v žalobě vymezených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu, poučila jej o následcích nevyhovění. Žalovaný příspěvek do garančního fondu neuhradil. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný porušil povinnost sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka], vyplývající z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. je žalovaný povinen za každý z 271 dnů, kdy nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaplatit žalobkyni příspěvek v částce 47 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. g/ prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně žalovaného řádně a včas vyzvala k úhradě správně vyčísleného příspěvku. Žalovaný příspěvek nezaplatil a žalobkyně má proto právo na zaplacení 12 737 Kč. Žalobkyně má dále právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč (dle § 2a prováděcí vyhlášky). Ode dne [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 12 737 Kč ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 037 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.