8 C 139/2023-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala na žalované osobě zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalované osobě byl [název soudu] pod rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uložen trest domácího vězení. Žalobkyně mu proto pro výkon trestu předala základovou stanici, elektronický monitorovací náramek [anonymizováno], nabíječku a mobilní nabíječku náramku s dobíjecím kabelem (s čísly specifikovanými v předávacím protokolu). Tyto věci žalovaný vrátil žalobkyni poškozené dne [datum], čímž došlo ke vzniku škody. Žalovaný následně uznal co do důvodu a výše nárok žalobkyně z titulu náhrady škody dne [datum] za poškozenou nabíječku ve výši 1 133,55 Kč, a dne [datum] za poškozený elektronický monitorovací náramek [anonymizováno] ve výši 10 730,94 Kč, a zavázal se ji zaplatit do [datum]. Žalovaný nicméně škodu neuhradil. Z požadované částky dále požaduje úrok z prodlení. 2. Žalovaná osoba se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu dle § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [název soudu] rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uložil žalovanému trest domácího vězení (zjištěno z označeného rozsudku). Žalobkyně mu předala základovou stanici [číslo] elektronický monitorovací náramek [anonymizováno], nabíječku [číslo] mobilní nabíječku náramku s dobíjecím kabelem [číslo] (zjištěno z předávacího protokolu ze dne [datum]). Tyto věci žalovaný vrátil žalobkyni poškozené, s výší škody za poškozenou nabíječku 1 133,55 Kč a za poškozený elektronický monitorovací náramek [anonymizováno] 10 730,94 Kč. Nárok žalobkyně z titulu náhrady škody uznal žalovaný co do důvodu a výše dne [datum] v celkové výši 11 864,49 a zavázal se ji zaplatit do [datum] (zjištěno z uznání dluhu ze dne [datum]). Žalovaný nicméně škodu neuhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako občanskoprávní vztah dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), když nárok pochází z titulu náhrady škody (§ 2911 o.z.). Žalovaný nároky uznal, proto se má dle § 2053 občanského zákoníku za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Splatnost nastala na výzvu žalobkyně dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, tj. dle lhůty v uznání dluhu. Do prodlení se žalovaný dostal den po uplynutí lhůty (§ 1968 o.z.), čímž vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to od prvého dne po uplynutí lhůty splatnosti. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (jinak jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 300 Kč (za úkon sepisu žaloby). Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému výchozí do tří dnů dle § 160 o.s.ř.