11 C 60/2024-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala proti žalované zaplacení částky 24 062 Kč s příslušenstvím, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 24 600 Kč do , datum, . Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, proto jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Ve smlouvě také byla sjednána povinnost zaplatit poplatek ve výši 50 Kč za jednotlivou upomínku. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka ze smlouvy postoupena žalobkyni. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky celkem 24 062 Kč, z toho jistina 20 000 Kč, smluvní pokuta 3 480 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 20 000 Kč za období od , datum, do , datum, ), poplatky za upomínání 100 Kč a nárok ve výši 482 Kč coby úhrada za odeslaný obyčejný dopis a za dvě osobní návštěvy zaměstnance v souvislosti s vymáháním pohledávky. Dále žalobkyně požadovala zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 570 Kč a úrok z prodlení, který za období od , datum, do , datum, vyčíslila na částku 1 430,14 Kč, a dále od , datum, do zaplacení.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně svou žalobu zpět v rozsahu částky 8 150 Kč představující smluvní pokutu ve výši 3 480 Kč, poplatky za upomínky ve výši 100 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 570 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr.3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svůj návrh v rozsahu zaplacení částky 3 480 Kč, částky 100 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 570 Kč zpět dříve, než ve věci začalo jednání a než soud rozhodl, postupoval soud v souladu s § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a s ohledem na shora uvedené zpětvzetí žaloby řízení v tomto rozsahu svým usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, pravomocně zastavil.4. Předmětem dalšího řízení bylo zaplacení částky 20 482 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 430,14 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení.5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.6. Soud vyzval žalobkyni k doplnění svých tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že důkazy o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje.7. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastnic, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.8. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná dne , datum, uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále též „věřitelka“) smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 20 000 Kč a závazek žalované splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 4 600 Kč nejpozději do , datum, . Úroková sazba činila 279,83 % ročně. Ve smlouvě byla dále ujednána povinnost zaplatit poplatek ve výši 50 Kč za každou jednotlivou písemnou upomínku a pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky věřitelky (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, a z obchodních podmínek , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově). Žalovaná dne , datum, zaslala ze svého účtu č. , č. účtu, věřitelce částku 0,01 Kč coby ověřovací platbu. Věřitelka pak téhož dne žalované na její účet částku 20 000 Kč pod VS: , var. symbol, (zjištěno z výpisu z běžného účtu ze dne , datum, ). Dne , datum, byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní podepsána rámcová smlouva o postoupení pohledávek a následně dne , datum, dílčí smlouva o postoupení pohledávek, kterou došlo mj. k postoupení pohledávky za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh č. , hodnota, -, Anonymizováno, , z potvrzení o provedení transakce, z plné moci ze dne , datum, , ze společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy z původní věřitelky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Současně byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě dluhu do , datum, , za což si žalobkyně vyúčtovala poplatek ve výši 48 Kč. Oznámení a výzva byly žalované odeslány dne , datum, (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně výzvy k zaplacení ze dne , datum, a poštovního podacího archu ze dne , datum, ). O zaplacení dluhu byla žalovaná dále opakovaně upomínána zástupcem žalobkyně, (zjištěno z výzvy k zaplacení ze dne , datum, , z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, a z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky).9. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, a žalovaná se dne , datum, písemně dohodly na poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 20 000 Kč, přičemž úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 4 600 Kč měl být vrácen nejpozději do , datum, . Žalovaná dne , datum, zaslala ze svého bankovního účtu ověřovací platbu a téhož dne zaslala věřitelka žalované na její bankovní účet finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná finanční prostředky ve sjednaném termínu věřitelce nevrátila. Společnost , právnická osoba, se s účinností ke dni , datum, dohodla s žalobkyní, že se pohledávka za žalovanou postupuje na žalobkyni. Dne , datum, žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení dluhu do , datum, . O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat.10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.11. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.12. Protože původní věřitelka postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.13. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.14. Soud učinil závěr, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZSÚ“).15. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, kter