29 C 264/2024-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě půjčila a poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal předmětnou částku vrátit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a to v týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný žalobkyni nepravidelně uhradil celkem částku ve výši , částka, , tedy k úhradě zbývá částka ve výši , částka, s příslušenstvím. Do prodlení se splácením peněžitého dluhu se žalovaný dostal ke dni , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listinných důkazů založených ve spise (smlouvy o spotřebitelském úvěru, upomínky, předžalobní výzvy, evidenční karty klienta a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši , částka, , zahrnující půjčenou částku ve výši , částka, a dále poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí půjčky ve výši , částka, (z toho úrok , částka, , poplatek za administrativní činnost , částka, , odměna za hotovostní inkaso splátek , částka, ), do dne , datum, . Žalobkyně žalovanému uvedenou částku poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil, čímž se ocitl v prodlení.4. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy.6. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru, pokud jde o příslušenství pohledávky, § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že pokud jde o nárok žalobkyně, odpovídá výši dluhu tak, jak žalovanému vznikl dle výše uvedeného. V tomto směru byl nárok žalobkyně shledán po právu a soud ho žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku přiznal, včetně odpovídajícího příslušenství.8. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, .11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.