29 C 30/2023-295 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žaloba a vyjádření k žalobě:1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným v žalobě, tj. bytu - , bytová jednotka, bytový dům, , adresa, , na pozemku parcela č. , velikost, , zastavěná plocha a nádvoří, včetně podílu na společných částech této budovy a tohoto pozemku o velikosti , velikost, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jednotka je vymezená podle zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (uvedeným výroku I. rozsudku, dále jen byt). Žalobu (č. l. 1 - 2, doplnění na č. l. 42, 43) žalobkyně odůvodnila zejména tím, že uvedla, že žalobkyně i žalovaný jsou fyzickými osobami a spoluvlastníky bytu, včetně podílu na společných částech tohoto domu a tohoto pozemku, v katastrálním území , adresa, . Žalobkyně se touto žalobou domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci v souladu s § 1140 občanského zákoníku. Žalobkyně a žalovaný dle žaloby nabyli své spoluvlastnické právo k výše uvedené nemovité věci v rámci dědického řízení jako část pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém dne , datum, , každý z účastníků řízení nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2. Žalobkyně a žalovaný jsou tedy spoluvlastníky nemovité věci (každý z účastníků řízení je tedy vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2). Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemá zájem nadále setrvat v tomto spoluvlastnictví, k čemuž ho podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nemůže nutit, je v jejím zájmu toto spoluvlastnictví dle žaloby vypořádat. Za tímto účelem žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne , datum, nabídla řešení žalovanému. Účastníci řízení se dle žaloby nemohly shodnout na tom, jak se vypořádat, neboť situaci ztěžuje skutečnost, že žalovaný je nezletilý, přičemž i společný prodej předmětu vypořádání je v takovém případě složitějším procesem, a to spíše, když žalobkyně do předmětu vypořádání investovala své prostředky, neboť měla v úmyslu bytovou jednotku užívat a nabýt do vlastnictví. Podle § 1143 občanského zákoníku v případě, kdy nedojde k dohodě spoluvlastníků o zrušení spoluvlastnictví, bude o něm rozhodovat soud, přičemž soud rovněž určí způsob vypořádání. Žalobkyně tak dle žaloby požaduje zrušení spoluvlastnictví a jeho následné vypořádání, přičemž navrhuje, aby předmětná nemovitost byla prodána ve veřejné dražbě (za tržní cenu určenou posudkem či oceněním realitní kanceláří), výtěžek této dražby, nechť je poté rovnoměrně rozdělen mezi spoluvlastníky dle výše jejich podílů na nemovitosti s tím, že dle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Žalobkyně se tedy zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho prodeje v dražbě domáhala žalobou v této věci, včetně náhrady nákladů řízení.2. V doplněních žaloby žalobkyně upřesnila a doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě, tedy že nabyla svůj podíl na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , tehdy jej pořídila se svým druhem, který se po čase stal partnerem matky žalovaného a společně užívaly byt včetně žalovaného. Žalovaný nabyl svůj podíl z titulu dědice na základě usnesení soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Bytovou jednotku žádný z účastníků dlouhodobě neužívá. Žalobkyně dále uvedla, že měla původně zájem bytovou jednotku užívat po dokončení rekonstrukce užívat (tento záměr vznikl však až po smrti otce žalovaného).3. Žalovaný se k žalobě a jejímu doplnění vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce (prostřednictvím své matky, když otec žalovaného zemřel) tak, že i on má zájem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětné bytové jednotce. Dále uvedl, že se žalovaný s žalobkyní pokoušel dohodnout na společném prodeji bytu třetí osobě, avšak ačkoliv žalobkyně nejprve s postupem souhlasila, následně si svůj postoj rozmyslela a bez dalšího podala žalobu na vypořádání k soudu. Žalovaný dále ve svém podání uvádí, že žalobkyně po celou dobu trvání spoluvlastnického vztahu s bytem nakládala jako by patřil výlučně ji. Žalovaný je přesvědčen, že byt nikdy nebyl v tak havarijním stavu, aby bylo nutné vynaložit žalobkyní zmiňované náklady na jeho záchranu. Žalovaný tedy sděluje, že je ochoten uzavřít v dané věci smír, avšak nikoliv v takovém znění, v jakém jej žalobkyně dle znění žaloby požaduje. Žalovaný původně uvedl, že se necítí být povinen cokoliv žalobkyni hradit. Dále žalovaný pro dokreslení celé situace konstatuje, že žalobkyně se žalovaným uzavřela již dne , datum, darovací smlouvu, kterou měla v úmyslu svůj podíl k bytu žalovanému darovat.4. Účastníci řízení následně po prostudování věci a po dohodě ve věci navrhli schválení smíru, a to že žalovaným podáním ze dne , datum, na č. l. 198 spisu, žalobkyně podáním ze dne , datum, na č. l. 203, resp. s těmito obsahově shodnými podáními souhlasili dle podání ze dne , datum, na č. l. 209 ze dne , datum, na č. l. 213. Obsahem smírné dohody mezi účastníky byla pak dohoda o zrušení podílového spoluvlastnictví k bytu, jeho prodej v dražbě s tím, že výtěžek, po odečtení částky , částka, Kč ve prospěch žalobkyně, ponížen o náklady dražby, bude rozdělen mezi účastníky na polovinu s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož jedním z účastníků je nezletilý, jehož právní jednání v neběžné záležitosti musí být schváleno soudem (dle § 898 OZ), podal soud dne , datum, podnět opatrovnickému oddělení zdejšího soudu k schválení právního jednání nezletilého, tj. uzavření smírné dohody s tím, že pokud právní jednání nezletilého bude opatrovnickým soudem schváleno, může být též schválen v této věci soudní smír. Soud tedy usnesením ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, , řízení přerušil do pravomocného skončení věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, , nebyl vysloven souhlas s právním jednáním učiněním za nezletilého. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Na základě pravomocného usnesení ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, soud v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pokračoval a o věci rozhodl.Jednání soudu:5. Ve věci proběhlo jedno jednání soudu dne , datum, (čl. 237), na kterém byl soudem učiněn pokus o smír. Jednání bylo odročeno s tím, že účastníci se dohodli na společné prohlídce bytu včetně provedených investic. Jednání bylo odročeno na termín , datum, .6. Posléze bylo k žádosti účastníků řízení nařízené jednání odročeno s tím, že oba účastníci žádají o přerušení řízení.7. Usnesením ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, , bylo řízení ve věci přerušeno, a to i za účelem vyhotovení aktuálního posudku.8. S ohledem na to, že žalobkyně podáním ze dne , datum, navrhla pokračování řízení, důvod pro přerušení řízení odpadl. Soud tedy rozhodl o pokračování řízení usnesením ze dne , datum, , j. č. , spisová značka, .9. Soud následně nařídil jednání na , datum, . Při tomto jednání žalobkyně (resp. její právní zástupkyně) uvedl, že žalobkyně ve věci zajistila aktuální posudek, ze kterého plyne výše zhodnocení věci, která je předmětem řízení s tím, že v mezidobí si stany poskytly vzájemnou součinnost a byla provedena prohlídka bytu za účasti matky žalovaného s tím, že strana žalovaná si tak ověřila skutečnost, že proběhla rekonstrukce bytu. Aktuálně tak žalobkyně navrhuje zrušení podílového spoluvlastnictví s tím, že věc bude prodána ve veřejné dražbě s tím, že z výtěžku prodeje budou uhrazeny náklady dražby, na kterých se tak účastníci budou podílet a dále s ohledem na posudek navrhuje, aby z výtěžku byla odečtena částka , částka, , která by žalobkyni náležela jako nárok z širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví, a následně aby byl mezi spoluvlastníky výtěžek prodeje rozdělen podle spoluvlastnických podílů. Žalovaný (resp. jeho právní zástupkyně) odkázal na vyjádření žalobkyně, se kterým souhlasí, dále potvrdil, že účastníci se sešli v předmětném bytě a že matka žalovaného skutečně viděla provedenou rekonstrukci bytu a její obsah, který odpovídá aktuálně založenému posudku, se kterým byla zástupkyně žalovaného před jednáním seznámena. S ohledem na to, že jde o nezletilého, navrhl žalovaný zrušení spoluvlastnictví, prodej bytu ve veřejné dražbě s odečtem nákladů prodeje a částky , částka, jako nároku žalobkyně z širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví.10. Při jednání soudu dne , datum, pak soud vydal tento rozsudek.Nesporné skutečnosti:11. Mezi žalobkyní a žalovaným (prostřednictvím jejich právních zástupců) byly jako nesporné skutečnosti uvedeny následující skutečnosti, tedy že:1. že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k