30 C 182/2024-43 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, , ve znění pozdějšího podání, domáhala na žalovaném zaplacení částky 33.498,47 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši 233.000,- Kč, které měl žalovaný splácet prostřednictvím 84 měsíčních splátek ve výši 3.502,- Kč, a to vždy 15. den v měsíci. Úroková sazba byla ujednána ve výši 6,90 % ročně. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr k 15.2.2023 zesplatnila. K 19.12.2023 dlužná částka činila 39.708,76 Kč, s tím, že byla složena z dlužné jistiny ve výši 31.998,47 Kč, z poplatků ve výši 1.500,- Kč, z kapitalizovaného úroku úvěru ve výši 3.346,09 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.864,20 Kč. Žalovaný, třebaže byl opakovaně vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení 39.708,76 Kč se smluvním a zákonným příslušenstvím, jakož i náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.3. Soud ve věci na , datum, nařídil jednání, z něhož se žalobkyně řádně a včas omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání řádně a včas doručeno. Tento se k němu přesto bez omluvy nedostavil a ani včas z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jakož i žalobkyně, jež se z nařízeného jednání řádně a včas omluvila.4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě mu žalobkyně dne , datum, převodem na jeho bankovní účet poskytla peněžní prostředky ve výši 233.000,- Kč, jež žalovaný ještě týž den vybral v hotovosti, které měl žalovaný splácet prostřednictvím 84 měsíčních splátek ve výši 3.502,- Kč, a to vždy 15. den v měsíci. Úroková sazba byla ujednána ve výši 6,90 % ročně. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr k 15.2.2023 zesplatnila. K 19.12.2023 dlužná částka činila 39.708,76 Kč, s tím, že byla složena z dlužné jistiny ve výši 31.998,47 Kč, z poplatků ve výši 1.500,- Kč (za tři odeslané upomínky – náklady na odeslání jedné výzvy k uhrazení dlužné částky činí 500,- Kč – viz Sazebník žalobkyně pro fyzické osoby – občany), z kapitalizovaného úroku úvěru ve výši 3.346,09 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.864,20 Kč. Žalovaný, třebaže byl opakovaně vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho neuhradil.5. Lze konstatovat, že žalovaný dosud žalobkyni nevrátil částku 31.998,47 Kč (jistina), jakož i nezaplatil sjednané náklady úvěru – úrok úvěru a poplatky za odeslání výzev k uhrazení dlužné částky.6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byla uzavřena v písemné formě, na jejímž základě byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ), jakož i zaplatit sjednaný úrok a poplatky. Uvedené povinnosti byly žalovaným porušeny, když poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila, čímž se žalovaný zároveň ocitl v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.518, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.340, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31.998,47 Kč sestávající z částky 500, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 500, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 500, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800, Kč ve výši 378, Kč.9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.