34 C 303/2024-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel , anonymizováno, prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému dne , datum, převodem na jeho bankovní účet částku , částka, , která měla být splacena nejpozději dne , datum, . Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úrokem ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaný byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač byla soudem vyzván.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).4. Z předsmluvních informací a ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi , anonymizováno, (dále jen „původní věřitel“) a žalovaným. Smlouvou se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, do 30 dnů od odeslání finančním prostředků žalovanému, přičemž celková částka ke splacení činila , částka, (čl. II bod 2 písm.b). Z dodatku ke smlouvě ze dne , datum, soud zjistil, že s ohledem na platby žalovaného činila aktuální výše nesplaceného jistiny ke dni uzavření dodatku částku , částka, a nesplacené náklady částku , částka, . Dále byla sjednána změna splatnosti nesplacené jistiny na den , datum, , přičemž celková částka, která měla být splacena k novému datu splatnosti činila částku , částka, .5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet původního věřitele připsána platba , částka, z bankovního účtu č. , č. účtu, .6. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistilo, že dne , datum, z bankovního účtu původního věřitele odešla platba , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, .7. Mezi , Anonymizováno, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne , datum, uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným ve výši , částka, .8. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě 3 dnů s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou. Odeslání písemnosti je doloženo podacím lístkem.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel žalovanému oznámil jeho pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.10. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel , anonymizováno, na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, poskytl žalovanému na jeho bankovní účet téhož dne částku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úrokem ve výši , částka, do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Posléze dodatkem ze dne , datum, bylo datum splatnosti stanoveno na den , datum, , přičemž výše nesplacené jistiny k tomuto datu činila částku , částka, . Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, .11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“ úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená14. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZSÚ“ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost „s odbornou péčí.“15. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel původní věřitel dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.18. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalovaného získala.19. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.21. Podle § 87 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši , částka, . Žalovaný ke dni , datum, dlužil částku , částka, . Soud proto uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni nesplacenu jistinu ve výši , částka, v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ. Uvedená částka je rozdílem mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a částkou, kterou jí žalovaný uhradil. Poněvadž žalobkyně požadovala na nesplacené jistině částku , částka, namísto částky , částka, , musel soud žalobu co do částky , částka, zamítnout. Soud žalobu zamítl i co do částky , částka, , neboť důsledkem neplatnosti smlouvy je i to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok.22. Ustanovení § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na ne