8 C 226/2024-32 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně částku jistiny úvěru navýšenou o souhrnný poplatek v celkové výši 6 650 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 437 Kč (s úrokovou sazbou sjednanou na straně 2 smlouvy 18,18 % ročně), poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a pojistného ve výši 3 713 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny, poplatku a pojistného, se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 26 týdenních splátkách po 641 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Sjednané splátky ovšem nebyly hrazeny řádně, když poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně toliko částku neuhrazené jistiny ve výši 8 419,47 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 358,53 Kč. Žalobkyně se žalobou s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 8 419,47 Kč ode dne , datum, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 087,51 Kč do dne postoupení pohledávky a dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 347,83 Kč a úroku 18,18 % ročně z částky 8 419,47 Kč ode dne , datum, . Žalobkyně se ohledně ověření úvěruschopnosti žalované vyjádřila v tom smyslu, že právní předchůdce řádně provedl ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě odpovědí na dotazy do vyplněné „zákaznické karty“, které byly dále ověřeny oproti dokladům v ní uvedených („ověřené dokumenty“). Celková výše předmětné pohledávky, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni jakožto novou věřitelku, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti pak žalobkyně dovozuje svou procesní legitimaci.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den , datum, , na které se žalovaná bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná žila v době žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru s rodiči, je svobodná, vyživuje celkem , hodnota, osobu a je na mateřské dovolené. Ze zákaznické karty se dále podává, že žalovaná pobírá peněžitou pomoc v mateřství ve výši , částka, , což poskytovatel úvěru ověřil ze složenek potvrzují výši příjmu a rozhodnutí o výměru dávky. Žalovaná dále uvedla, že další čisté příjmy domácnosti činí , částka, a její výdaje pak odhadem , částka, bez splátek jiného závazku.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , včetně smluvních podmínek, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem za zpracovaní spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, a dále úrok ve sjednané kapitalizované výši 2 437 Kč a částky za flexibilní splácení ve výši 1 935 Kč, za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 1 774 Kč, a službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 713 Kč. Dále je na straně 2 smlouvy uvedeno, že úroková sazba činí 88 % (soudu není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje, že byla na straně 2 sjednána úroková sazba 18,18 % ročně. Úrok je uveden jako sjednaný po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od uzavření smlouvy do sjednané splatnosti poslední splátky dle čl. 9.1 smluvních podmínek). Souhrnnou výši dlužné částky se žalovaná zavázala uhradit v 26 týdenních splátkách po 641 Kč.6. Z tabulky umoření dluhu vyplývá, že žalovaná uhradila splátky toliko do výše 2 223,84 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou a dopisem ze dne , datum, jí bylo postoupení oznámeno.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, , včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.9. Na základě žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícím skutečnostem. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , jejímž obsahem byl jednak závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti ke dni podpisu smlouvy, a jednak závazek žalované vrátit tyto finanční prostředky spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši 6 650 Kč, sestávající z částky za flexibilní splácení ve výši 1 935 Kč, za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 1 774 Kč, a službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 713 Kč, a dále pak poplatku za sjednání úvěru ve výši 1 500 Kč a úroku ve sjednané kapitalizované výši 2 437 Kč, přičemž za straně 2 je sice sjednán „úrok 88 %“ ročně po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (smlouva byla uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od uzavření smlouvy do sjednané splatnosti poslední splátky dle čl. 9.1 smluvních podmínek), ovšem ten neodpovídá sjednanému nominálnímu úroku na straně 1 smlouvy. Závazek žalované spočíval ve vrácení jistiny, včetně souhrnného poplatku, v 26 týdenních hotovostních splátkách ve výši 641 Kč, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení. Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny, souhrnného poplatku a nesplaceného zůstatku vyplývá, že žalovaná na tuto smlouvu uhradila celkem 2 223,84 Kč. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované na základě dotazníkového šetření za účasti žalované, které následně ověřoval pomocí předložených dokladů, které byly zaznamenány do tzv. zákaznické karty. Žalobkyně předložila zákaznickou kartu, kde byly vyznačeny doklady, ze kterých byl ověřen příjem žalované ve výši , částka, měsíčně (složenky potvrzující výši příjmu a rozhodnutí o přiznání peněžité pomoci v mateřství). Dále žalovaná uvedla, že má „další čisté příjmy domácnosti” ve výši , částka, , což ovšem není pro ověření úvěruschopnosti samotného spotřebitele nijak relevantní. Výdaje byly uvedeny ve výši , částka, bez bližšího upřesnění. Ze zákaznické karty dále vyplývá, že žalovaná má celkem , hodnota, vyživovací povinnost. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky, přičemž ta neplnila ničeho.10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“)..11. Podle ust. § 75 ZSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.12. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem