8 C 384/2023-70 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že osoba žalovaná s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . - později fúzí sloučením pod jménem Raifeissenbank, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . – dále také jako poskytovatel úvěru) nejprve uzavřeli tzv. rámcovou smlouvu, kterou byl zřízen žalované běžný účet, a následně 1) uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě jí poskytl předchůdce žalobkyně finanční částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná osoba se zavázala vrátit celkem částku v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 546 Kč včetně úroku 13,9 %. Sjednané splátky osoba žalovaná řádně nehradila, když se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , a přestože dále ještě splácel splátky v prodlení, od splátky splatné ke dni , datum, a následujícími zůstala žalovaná v prodlení dosud. Celkem uhradila toliko 3 130 Kč. Právní předchůdce žalobkyně proto ke dni , datum, úvěr zesplatnil. Poté došlo k úhradě ještě ve výši 182,34 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky byla dlužná částka postoupena dne , datum, na žalobkyni. Přestože to bylo žalované osobě oznámeno, ani poté nic neuhradila. Vedle jistiny dluhu (16 687,66 Kč) a poplatků (52,46 Kč) žádala žalobkyně uhradit úrok kapitalizovaný ve výši 51,55 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení (28,05 Kč) a dále úrok 13,9 % z jistiny a úrok z prodlení 15 % z jistiny, ode dne , datum, do zaplacení. Za 2) s žalovanou uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě jí poskytl předchůdce žalobkyně finanční částku ve výši 26 000 Kč. Žalovaná osoba se zavázala vrátit celkem částku v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 777 Kč včetně úroku 25,9 %. Sjednané splátky osoba žalovaná řádně nehradila, když se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , a i s následujícími splátkami zůstala žalovaná v prodlení dosud. Celkem uhradila toliko 777 Kč. Právní předchůdce žalobkyně proto ke dni , datum, úvěr zesplatnil. Poté došlo k úhradě ještě ve výši 4 935,60 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky byla dlužná částka postoupena dne , datum, na žalobkyni. Přestože to bylo žalované osobě oznámeno, ani poté nic neuhradila. Vedle jistiny dluhu (20 287,40 Kč) a poplatků (74,83 Kč) žádá žalobkyně uhradit úrok kapitalizovaný ve výši 212,67 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení (22,52 Kč) a dále úrok 25,9 % z jistiny a úrok z prodlení 15 % z jistiny, ode dne , datum, do zaplacení. Později žalobkyně vzala částečně zpět žalobu v rozdílu původně požadovaného úroku 25,9 % a nově požadovaným úrokem 15 % ročně od 26.7.2023 do zaplacení. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že (právní předchůdce) řádně provedl ověření schopnosti osoby žalované splácet spotřebitelský úvěr, a především dle sdělených informací žadatele o úvěr v jeho žádosti, které hodnotila v souladu s platnými schvalovacími strategiemi Banky a z kontroly veřejných registrů (interní registry, evidence exekucí, insolvenční rejstřík, BRKI, NRKI a SOLUS) a veřejně dostupnými statistickými informací o životními a existenčním minimu. Přímo z žádosti zjistil, že žalovaná osoba sdělila měsíční příjem , částka, „mateřská“, což si "banka ověřila statistickým modelem" a odkázal na protokol o ověření úvěruscopnosti s tím, že nezjistila, že by nemohla žalovaná osoba splácet úvěr, o který žádala. Dále bylo odkázáno na několik rozhodnutí soudů ohledně právního výkladu řádné kontroly úvěruschopnosti. Toto své vyjádření zřejmě směřoval k oběma poskytnutým spotřebitelským úvěrům.2. Žalovaná osoba se k žalobě vyjádřila až na jednání s tím, že nároky žalobkyně uznává do důvodu a výše, uvedené půjčky vzala, ale nastala u ní komplikovaná situace, přestala splácet, pak to neřešila a došlo jí to, až poté, co obdržela dopis od soudu. V době, kdy podepisovala smlouvy byla přesvědčená, že bude schopna půjčky zaplatit, potvrdila, že opravdu uvedla jako své příjmy mateřskou ve výši , částka, s tím, že to poskytovat úvěru nechtěl nijak dokládat, mateřská měla začít být vyplácena asi v dubnu 2018, přičemž žalovaná uvedla, že si není vědoma rozdílu mezi čerpáním mateřské a rodičovským příspěvkem. Současně požádala o možnost splácet dluh ve splátkách do 2 000 Kč měsíčně, s čímž zástupce žalobkyně souhlasil.3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den , datum, a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z listiny (protokolu) o ověření úvěruschopnosti klienta (ke dni , datum, ) a příloh tabulky, a listiny z databáze BRKI, a výpisů z účtu žalované ze dne , datum, do , datum, vyplývá, že poskytovatel úvěru postupoval při posouzení úvěruschopnosti především dle údajů sdělených žalovanou. Uvedl, že na straně příjmů počítal se sděleným příjmem , částka, měsíčně ve statusu "mateřská", které "ověřil s využitím komplexního statistického nástroje", s tím, že až "v případě nízké věrohodnosti příjmu (pod 95 %) spouští proces sběru dalších podkladů. Na straně výdajů pak počítal s částkou , částka, (do nichž započetla , částka, splátky dalších půjček, , částka, výdaje na bydlení vč. hypotéky, a , částka, výdaje na živobytí a , částka, ostatní výdaje). Jinými slovy, příjmy žalované nebyly nijak ověřeny, a do statistického modelu byl zahrnut toliko příjem sdělený žalovanou osobou. Dále uvedl, že provedl kontrolu interních a externích registrů vč. BRKI, NRKI, SOLUS, s tím, že 1) „subjekt nebyl nalezen v interním blacklistu“, 2) v registrech byla nalezena jen pozitivní úvěrová historie (srov. úvěrové zatížení shora, přičemž ovšem ze zjištění poskytovatele úvěru vyplynulo, že žalovaná osoba byla zavázána ke splátkám 982 Kč a 4 376 Kč měsíčně jako spoludlužník, z nichž bylo počítáno jen s polovinou). Současně žalobce nepředložil žádný listinný důkaz o prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím v pořadí druhého úvěru na základě smlouvy ze dne , datum, jako byla žádost či protokol o ověření úvěruschopnosti, přestože se jich ve svých tvrzení dovolává. Není tak ani zřejmé, s jakými příjmy a výdaji žalovaného před poskytnutím v pořadí druhého spotřebitelského úvěru počítal.5. Z listin výpisu z běžného účtu žalovaného od , datum, do , datum, bylo především zjištěno, že před poskytnutím v čase prvního spotřebitelského úvěru, neměl poskytovatel úvěru žádné informace o příjmech či výdajích žalovaného z jeho účtu, když pouze v měsíci dubnu byl zaznamenán příjem mzdy ve výši , částka, , naopak měsíc před poskytnutím prvního spotřebitelského úvěru, měla žalovaná příjem jen z jiné půjčky ve výši , částka, . Před poskytnutím druhého z úvěrů především mohl zjistit, že žalovaný se dostal do prodlení s placením prvního z poskytnutých spotřebitelských úvěrů od splátky splatné ke dni 20.8.2021ke dni poskytnutí v pořadí druhého úvěru tak byl se splácením v pořadí prvního úvěru v prodlení. Dále bylo zjištěno, že ke dni , datum, vyplatil poskytovatel úvěru žalované částku ve výši 20 000 Kč a dne , datum, částku ve výši 26 000 Kč. Na první úvěr uhradila žalovaná celkem částku ve výši 3 312,34 Kč. Se splácením v pořadí druhého úvěru se dostal do prodlení od splátky splatné dne , datum, a celkem na tento úvěr zaplatil částku ve výši 5 712,60 Kč.6. Žalobce tak nedoložil, že by objektivně ověřil tvrzený příjem žalované v rámci prověřování jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr před poskytnutím v pořadí prvního spotřebitelského úvěru dne , datum, , a ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalované před poskytnutí v pořadí druhého spotřebitelského úvěru dne , datum, žalobce ani netvrdil konkrétní skutečnosti, ke kterým v procesu prověřování schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet přihlížel, ani nepředložil další důkazy, kterých se dovolával (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta vč. příloh), a to vše nedoplnil ani poté, co mu bylo na prvním jednání ve věci poskytnuto poučení ve smyslu§ 118a odst. 1, resp. 3 o.s.ř.7. Z listin návrhu smlouvy o půjčce (č. , hodnota, ) ze dne , datum, a její akceptace ze dne , datum, a z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc červen 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná sepsali smlouvu o úvěru, jejímž obsahem je závazek poskytovatele poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč, žalovaná tuto částku obdržela.8. Z listin smlouvy o půjčce (č. , hodnota, ) ze dne , datum, a její akceptace ze dne , datum, a z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc říjen 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná sepsali smlouvu o úvěru, jejímž obsahem je závazek poskytovatele poskytnout žalované částku ve výši 26 000 Kč, žalovaná tuto částku obdržela.9. Z listiny (oznámení o) zesplatnění úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a podacího archu bylo mimo jiné zjištěno, že poskytovatel úvěru vyzval žalovanou k zaplacení (celé dlužné) částky ve výši 16 819,72 Kč, a to do 7 dnů; odeslání výzvy nebylo doloženo.10. Z listiny (oznámení o) ze