22 C 229/2024-87 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Manželka se svým návrhem, doručeným soudu dne 29. 7. 2024, domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že její manželství, uzavřené s manželem dne , datum, v Mnichovicích, již přestalo plnit svoji funkci, je hluboce, trvale, nenávratně rozvráceno a není možná jeho obnova. Již delší dobu nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé se nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu.2. Manžel k návrhu ve věci samé soudu ničeho nesdělil, když svým postojem k řízení a svými elektronickými sděleními soudu sdělil, že se nezúčastní ani soudního jednání dne 7. 7. 2025, pročež soud z tohoto důvodu pro jednání nezajišťoval ani přítomnost soudní tlumočnice, avšak manžel se následně na jednání dostavil, a proto bylo jednání odročeno na nový termín dne 4. 8. 2025, aby mohlo být zajištěno tlumočení soudního jednání. Manžel se však na jednání dne 4. 8. 2025 následně nedostavil, ač byl soudem na odročeném jednání dne 7. 7. 2025 osobně předvolán (soud opětovně dotazem u manžela ověřil, že je mu znám termín dalšího jednání), ani se z jednání neomluvil či nepožádal o jeho odročení, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”).3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:4. Z oddacího listu manželů soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne , datum, v , Anonymizováno, , když datum uzavření manželů soud ověřil též z výpisů z integrovaného systému základních registrů, z nichž soud dále zjistil státní občanství manželky Česká republika a manžela , adresa, , Anonymizováno, . Manžel měl pak dle výpisu v ČR naposledy evidovaný pobyt na adrese , adresa, , a to do , datum, , a manželka má evidovaný pobyt do současnosti na adrese , adresa, . Z výpisů dále neplyne, že by se z manželství narodilo dítě, když u manželky je dále evidována dcera , jméno FO, , nar. , datum, , s otcem odlišným od manžela.5. Výslechem manželky soud ověřil místo a datum uzavření manželství, a dále že manželství probíhalo střídavým bydlením manželů v ČR a ve Velké Británii, kde má manžel dvě dcery, když naposledy spolu manželé bydleli v ČR na adrese , adresa, , resp. na adrese , adresa, , a to do května 2025, kdy byl manžel manželkou ze společného bydliště odejit. Manžel se poté k manželce nastěhoval opětovně , datum, , poté co jí telefonoval, že nemá kam jít a nemá prostředky na cestu do Velké Británie. Manželka se přibližně poslední dva roky snaží od manžela odloučit, přičemž on se jí neustále snaží vrátit do života, což ústí do opakovaných hádek a skončilo to úplným odcizením manželky od manžela, která ho chce zcela vyloučit ze svého života, když vylučuje jakoukoliv možnost obnovení jejich manželství.6. Soud upustil od výslechu manžela, neboť s ohledem na jeho postoj k řízení, popsaný shora, dospěl k závěru, že jeho výslech by byl spojen s velkými obtížemi ve smyslu § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních - dále jen z. ř. s., a soud i bez jeho provedení měl dostatečný skutkový podklad pro rozhodnutí ve věci samé.7. Soud učinil na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v , Anonymizováno, . Z manželství se nenarodily žádné děti. Poslední společná adresa manželů byla , adresa, , kde spolu jako manželé nebydlí od května 2025. Manželé v současnosti již netvoří manželské společenství, a manželka nechce v žádném případě manželské společenství obnovit, a to je tak hluboce, trvale, nenávratně rozvráceno. Příčinou rozvratu manželství je nepřekonatelné citové odcizení od manžela ze strany manželky. Manželé se nedohodli na vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu.8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Dle § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - dále jen „z. m. p. s.“, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.9. Dle § 50 odst. 1 z. m. p. s., rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 z. m. p. s., osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.10. Dle § 50 odst. 2 z. m. p. s., jestliže by bylo třeba podle § 50 odst. 1 z. m. p. s. použít cizího právního řádu, který rozvod manželství nedovoluje anebo jej připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže alespoň jeden z manželů je státním občanem České republiky nebo alespoň jeden z manželů má v České republice obvyklý pobyt.11. Nejprve se tedy soud zabýval pravomocí zdejších soudů ve věci jednat a rozhodnout, stejně jako otázkou rozhodného práva. Manžel je občanem Velké Británie a manželka občankou České republiky, přičemž manželka v současnosti bydlí na území České republiky, kde se manžel zdržuje nyní pouze přechodně, a manželé měli naposledy společnou domácnost, společné bydliště, v obvodu zdejšího soudu. Vzhledem k tomu, že mezinárodní smlouvy mezi Velkou Británií a Českou republikou neupravují řízení o rozvodu, a to ani co se týká pravomoci, ani co se týká užití hmotného práva, postupoval soud při jejich určení podle z. m. p. s., ze kterého dovodil, jak svou pravomoc rozhodovat dle českého státního občanství manželky, tak užití českého práva hmotného.12. Příslušnost zdejšího soudu je pak dána dle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních - dále jen „z. ř. s.“, a to posledním společným bydlištěm manželů v obvodu zdejšího soudu.13. Pro posouzení manželství je potom rozhodný český právní řád, především zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“.14. Podle § 755 odst. 1 o. z., může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.15. Podle § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.16. V posuzovaném případě ze skutkových závěrů soudu vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé společně nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, a nejsou zde podmínky pro obnovení manželství, když manželka nechce manželství obnovit a ve smyslu citovaného ustanovení postačuje pro takový závěr, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Manželství manželů je bezdětné, a proto soud ve věci neshledal nutnost nejprve vypořádávat poměry dítěte v době po rozvodu manželů (§ 755 odst. 3 o. z.).17. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 a násl. o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud shledal v naprostém a nepřekonatelném odcizení manželů, způsobeným zejména chováním manžela k manželce.18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s.19. O nákladech státu představovaných náklady na tlumočení jednání do rodného jazyka jednoho z účastníků a na překlady v souvislosti s prováděným dožádáním soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá povinnost k náhradě nákladů České republiky – Okresního soudu v Ústí nad Labem, neboť se jedná o náklady, které stát platí, ale neukládá je v souladu s rozhodovací praxí účastníkům k náhradě (srov. § 141 odst. 2 o. s. ř.).