22 C 258/2025-46 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení, jak byl uplatněn žalobou podanou dne 26. 3. 2025, byl nárok žalobkyně na zaplacení 17 395 Kč s příslušenstvím. Dle žalobkyně tento nárok vznikl z titulu spotřebitelského úvěru, když žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce“), smlouvu o úvěru prostřednictvím prostředků elektronické komunikace (webové stránky www., Anonymizováno, .cz), na základě které poskytl právní předchůdce žalovanému jistinu ve výši 12 000 Kč, převedené na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, dne 24. 1. 2024, kterou se žalovaný zavázal právnímu předchůdci vrátit spolu s příslušenstvím dohodnutým způsobem do 23. 2. 2024, což neučinil. K prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr před jeho poskytnutím žalobkyně neuvedla ničeho konkrétního k posuzované věci. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky z uzavřené úvěrové smlouvy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , když žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 5. 3. 2025 mezi ní a společností , právnická osoba, ., o čemž byl žalovaný informován přípisem, a proto se nyní žalobkyně domáhá zaplacení dlužné jistiny spolu s úrokem z prodlení, dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5039,93 Kč, a úroku stanoveného dle smlouvy ve výši 355,07 Kč. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla původním věřitelem dlužná částka převedena.2. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a přes výzvu soudu se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 12. 11. 2025, na které se žalovaný, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil a žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, jen na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”).4. Z předložených listin soud zjistil následující dílčí skutečnosti:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 24. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdce způsobem elektronické komunikace na dálku, prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně (webové stránky www., Anonymizováno, .cz) o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému ve výši 12 000 Kč s RPSN 9 057,82 %, který měl být žalovaným splacen do 30 dnů, jak odpovídá formuláři pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru.6. Ze zprávy z banky ze dne 6. 10. 2025 soud zjistil, že účet číslo , č. účtu, byl v rozhodnou dobu účtem žalovaného, jak též odpovídá Informacím o vlastníkovi účtu, předloženým žalobkyní; na tento účet byla žalovanému dne 24. 1. 2024 od právního předchůdce žalobkyně připsána částka 12 000 Kč, a to s poznámkou: „, Anonymizováno, půjčka ze dne 2024-01-24“, jak soud zjistil z výpisu z účtu žalovaného za období 1. 12. 2023 až 31. 1. 2024 a jak tomu též odpovídá Potvrzení o provedení transakce ze dne 24. 1. 2024 předloženého žalobkyní. Z uvedeného výpisu z účtu dále plyne, že žalovaný čerpal za toto období před poskytnutím částky od právního předchůdce žalobkyně též jiný spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč, přičemž jeho pravidelný měsíční příjem a výdaje nejsou z výpisů zřejmé.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 3. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil že pohledávka v souvislosti s platbou ze dne 24. 1. 2024, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 4. 2025 spolu s výzvou k zaplacení do tří dnů, před podáním žaloby, ze dne 6. 4. 2025, které byly dle podacího lístku ze dne 6. 4. 2025 téhož dne odeslány žalovanému.8. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne 24. 1. 2024 jednal s právním předchůdcem žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, způsobem elektronické komunikace na dálku, prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobce (www., Anonymizováno, .cz), byť nebylo prokázáno, že obsah uzavřené smlouvy odpovídal obsahu smlouvy předložené soudu žalobkyní, na což mu bylo právním předchůdcem téhož dne na účet zaplacena jistina 12 000 Kč, kterou se zavázal právnímu předchůdci vrátit spolu s příslušenstvím dohodnutým způsobem do 30 dnů, což neučinil, když ničeho takového v řízení netvrdil ani neprokázal. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 3. 2025 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku z popsané úvěrové smlouvy žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne 6. 4. 2025. Výzvou ze dne 6. 4. 2025 žalobkyně žalovaného též vyzvala k zaplacení dlužné pohledávky a jejího příslušenství do tří dnů, tedy do 14. 4. 2025, když tato výzva byla doručena dne 9. 4. 2024 (dle podacího lístku odesláno 6. 4. 2025).9. Naopak soud nevzal za dostatečná konkrétní tvrzení žalobkyně uvedená ohledně prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr a taková skutečnost nevyplynula ani z provedeného dokazování, když z předložených listinných důkazů soud zjistil toliko obecné konstatování žalovaného ve smlouvě o zápůjčce, že s ohledem na své poměry je schopen sjednané splátky hradit. Žalobkyně se vzdala svou neúčastí na jednání dobrodiní výzvy o nedostatcích svých tvrzení a jejich doložení ohledně schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet a vynaložení resp. účelnosti nákladů nárokovaných ve spojení s vymáháním pohledávky (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.).10. Po právní stránce soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným, hodnotí jako právní vztah ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), jenž nabyl účinnosti dne 1. 12. 2016; srov. především § 2 odst. 1 a 2 a § 3 odst. 1 písm. a) a d) ZSÚ.11. Dle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Aktivní legitimace žalobkyně tak vyplývá z platně uzavřené smlouvy o postoupení, resp. z oznámení právní předchůdce žalobkyně adresovaného žalovanému.13. Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finan