ECLI: ECLI:CZ:OSUL:2025:22.C.267.2025.1 Datum: 2025-11-28 Předmět: o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2290 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2291 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2292 z. č. 89/2012 Sb."] ["náhrada nákladů""smlouva nájemní""dokazování""výpověď z nájmu""náklady řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. Aplikuje: § 115a (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 151 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.).
1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 8. 2025 se žalobci domáhali určení, že výpověď z nájmu bytu učiněná žalovaným , Jméno žalovaného, dne 12. 8. 2025 vůči žalobcům je neplatná. Svou žalobu odůvodnili tím, že dne 25. 8. 2024 byla mezi žalovaným a žalobci uzavřena nájemní smlouva na byt č. p. 12, , adresa, , , adresa, (dále též jen „byt“) na dobu určitou do 30. 9. 2025, když dne 12. 8. 2025 žalovaný zaslal žalobcům e-mail s názvem „Ukončení nájemní smlouvy“, ve kterém oznámil, že nájemní smlouvu okamžitě ukončuje podle § 2291 a § 2292 občanského zákoníku, avšak výpověď byla učiněna pouze prostřednictvím obyčejného e-mailu, bez uznávaného elektronického podpisu a mimo datovou schránku, a nebyla žalobcům doručena v písemné formě do vlastních rukou. Dále uvedli, že i kdyby soud dospěl k závěru, že nájemné za červenec a srpen 2025 nebylo uhrazeno přímou platbou, pak dluh zanikl započtením proti složené kauci (jistotě) ve výši 60 000 Kč, k čemuž dal žalovaný souhlas, přičemž je pravda, že po zvýšení nájemného od 1. 2. 2025 na částku 31 720 Kč měsíčně kauce nepokrývá plně celé dvouměsíční nájemné, žalobci se však zavazují tento rozdíl doplatit spolu s nájemným na další měsíce a v minulosti došlo k jedinému opoždění s úhradou nájemného, a to v délce 4 týdnů, kdy následně uhradili současně nájemné za uplynulý i následující měsíc. Kromě této jediné situace bylo nájemné vždy hrazeno včas a v plné výši.2. Žalovaný k žalobě v podání ze dne 5. 10. 2025, doplněném podáním datovaným stejným dnem (doručeným soudu dne 12. 10. 2025), kterým navrhl žalobu zamítnout. Své stanovisko žalovaný odůvodnil tím, že odpadl předmět řízení a žalobci již nemají právní zájem na podané žalobě, když nájemní vztah mezi účastníky skončil uplynutím sjednané doby dne 30. 9. 2025 a byt byl předán 1. 10. 2025, tedy za tohoto stavu rozhodnutí o platnosti výpovědi nemůže mít žádný právní význam, pročež je žaloba též dle žalovaného šikanózní a bezpředmětná. Výpověď z nájmu byla dle žalovaného dána v souladu s občanským zákoníkem, neboť žalobci opakovaně neplatili nájemné, narušovali pokojné soužití, bránili kontrole a poškodili byt a odcizili část zařízení, přičemž doručení výpovědi z nájmu bylo účinné a v souladu se sjednanou smlouvou.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z nájemní smlouvy ze dne 25. 8. 2024 vč. příloh (na č. l. 5-13) soud pro posouzení věci zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobci jako nájemci a žalovaným jako pronajímatelem dne 25. 8. 2024, přičemž jejím předmětem byl nájem předmětného bytu na dobu určitou od 1. 10. 2024 do 30. 9. 2025. Skutková zjištění z nájemné smlouvy byla zároveň skutkovým jištěním soudu, skutkovým závěrem, který byl dostatečným pro posouzení věci.5. S ohledem nato, že provedené dokazování bylo dostatečné pro posouzení věci a další navržené dokazování by nemohlo mít vlivu na posouzení věci, rozhodl se soud neprovánět následující listinné důkazy: Předávací protokol ze dne ze dne 1. 10. 2024; Výzva a oznámení žalovaného ze dne 20. 1. 2025(zvýšení nájemného); E-mail žalovaného ze dne 5.8.2025 (předžalobní výzva); E-mail žalovaného ze dne 12. 8. 2025 (okamžité ukončení nájmu); Celkové vyúčtování nájmu za období 1. 10. 2024 – 30. 9. 2025; Daňový doklad – faktura č. , hodnota, ze dne 6. 10. 2025; Výzva a oznámení ze dne 20. 1. 2025; Výzva č. 4; Výzva k ukončení protiprávního jednání ze dne 3. 9. 2025; Výzva ze dne 4. 6. 2025; Cenová kalkulace na opravu poškozených dřevěných částí dveří a oken ze dne 6. 10. 2025; Rozpočet prací ze dne 7. 10. 2025; Elektronická komunikace mezi účastníky řízení; Potvrzení o odchozí úhradě ze dne 8. 8. 2025; Fotografie bytu; Úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 1. 10. 2025; Úřední záznam o ohledání místa přestupku ze dne 1. 10. 2025; a Celkové vyúčtování nájmu za období 1. 10. 2024 – 30. 9. 2025 ze dne 8. 10. 2025.6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ustanovení § 2290 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“, nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.7. Soudní praxe se ustálila v názoru, že k podání žaloby na přezkum oprávněnosti výpovědi podle § 2290 o. z. může být aktivně legitimován jen nájemce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4342/2017). Uvedený právní názor je odůvodněn tím, že byla-li výpověď doručena osobě, která nájemcem není, nemohla nijak zasáhnout do jejích práv (výpověď není způsobilá ukončit „neexistující vztah“), a již proto musí být žaloba zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace. Tento závěr se uplatní obdobně i v případě, že výpověď z nájmu bytu sice byla doručena osobě, která v době jejího doručení byla nájemcem bytu, avšak její nájem v mezidobí (v době od doručení výpovědi do rozhodnutí soudu o žalobě na její neoprávněnost) zanikl z jiného důvodu, neboť ani v takovém případě již nemůže nijak nepříznivě zasáhnout do jejího právního postavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3374/2018).8. V projednávané věci žalovaný v průběhu řízení tvrdil shodně s účastníky, že nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2025, což následně vyplynulo též z dokazování, a dále že nájem skončil uplynutím doby na kterou byl sjednán (srov. § 603 o. z.).9. S ohledem na shora uvedené tak soudu nezbylo než žalobu zamítnout, neboť v průběhu řízení došlo k ukončení nájemního vztahu z jiného důvodu než přezkoumávaného důvodu výpovědi a žaloba je tak již nedůvodnou, když výpověď není způsobilá ukončit „neexistující vztah“.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byli v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ve věci vč. jeho doplnění).11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.