30 C 315/2025-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 19.5.2025 domáhala na žalované zaplacení částky 20.675,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou dne 18.7.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 9.000,- Kč, s tím, že bylo ujednáno, že žalovaná tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 8.075,- Kč vrátí/zaplatí prostřednictvím 60 splátek. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, jakož i poplatky za upomínky. Žalovaná ovšem poskytnuté peněžní prostředky nevrátila/nezaplatila, přestože byla vyzvána ke zjednání nápravy, když zaplatila/vrátila toliko 3.300,- Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši 7.546,08 Kč, poplatku za poskytnutí ve výši 6.228,92 Kč, poplatků za upomínky ve výši 2.400,- Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 464,86 Kč, smluvní pokuty ve výši 4.500,- Kč, příslušenství a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), jsou splněny, a proto k projednání věci nenařizoval jednání.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou dne 18.7.2019 smlouvu o zápůjčce , adresa, , na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 9.000,- Kč, s tím, že bylo ujednáno, že žalovaná tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 8.075,- Kč vrátí/zaplatí prostřednictvím 60 splátek. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, jakož i poplatky za upomínky. Žalovaná ovšem poskytnuté peněžní prostředky nevrátila/nezaplatila zcela, přestože byla vyzvána ke zjednání nápravy, když zaplatila/vrátila toliko částku ve výši 3.300,- Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni.5. Celková dlužná částka ve výši 21.139,86 Kč je složena z jistiny úvěru ve výši 7.546,08 Kč, z poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 6.228,92 Kč, z poplatků za upomínky ve výši 2.400,-Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 464,86 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 4.500,- Kč.6. Lze uzavřít, že žalovaná dosud žalobkyni nevrátila/nezaplatila částku v celkové výši 21.139,86 Kč.7. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), na základě které byl zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen přenechat vydržiteli (žalované) zastupitelnou věc (peněžní prostředky ve výši 9.000,- Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu a zaplatil ujednaný úrok a případně i příslušné poplatky (např. v případě prodlení s vracením poskytnutých peněžních prostředků). Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila, avšak povinnost žalované nebyla zcela splněna, když žalovaná poskytnuté peněžní prostředky zcela nevrátila. Žalovaná se ocitla v prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků dle § 1968 NOZ, pročež má žalobkyně právo požadovat po žalované úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). V důsledku prodlení žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle § 2048 odst. 1 a násl. NOZ, když její maximální výše je limitována § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, pročež se žalobkyně správně domáhala smluvní pokuty ve výši 4.500,- Kč. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. NOZ).8. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.280, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 828, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.046,08 Kč (jistina – 7.546,08 Kč + smluvní pokuta – 4.500,- Kč) sestávající z částky 300, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200, Kč ve výši 252, Kč.10. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.