33 C 67/2025-36 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 25 288 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených půjček, které poskytla žalovanému společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, částku 9 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 264 Kč, tvořenou jistinou 9 000 Kč a souhrnným poplatkem 6 264 Kč v 53 týdenních splátkách po 288 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 1 200 Kč. Výše nesplacené jistiny tak činí 8 292,45 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 5 771,55 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 19 877,72 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 14 064 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky úvěru žalovaným (, datum, ) do data postoupení pohledávky (, datum, ).2. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, částku 6 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 9 840 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč a souhrnným poplatkem 3 840 Kč v 53 týdenních splátkách po 246 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 3 126 Kč. Výše nesplacené jistiny tak činí 4 093,90 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 2 620,10 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9 117,73 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 6 714 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky úvěru žalovaným (, datum, ) do data postoupení pohledávky (, datum, ).3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávek společnosti , právnická osoba, , na žalobkyni. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět co do úroku z prodlení v částce 1 725,82 Kč, úroku z prodlení ročně z částky 1 221,06 Kč od , datum, do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, úroku z prodlení v částce 746,83 Kč a úroku z prodlení ročně z částky 549,94 Kč od , datum, do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka.6. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku).7. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.8. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému téhož dne půjčku 9 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 53 týdenních splátkách po 288 Kč, což představovalo částku 15 264 Kč, tvořenou jistinou 9 000 Kč a souhrnným poplatkem 6 264 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.9. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému téhož dne půjčku 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 53 týdenních splátkách po 246 Kč, což představovalo částku 9 840 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč a souhrnným poplatkem 3 840 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně za žalovaným na žalobkyni.11. Žalovanému bylo postoupení pohledávky společností , právnická osoba, oznámeno a oznámení o postoupení pohledávky zasláno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a kopie podacího lístku ze dne , datum, ).12. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávek.13. Soud má za prokázaný následující skutkový stav:14. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným ve výši 14 064 Kč a 6 714 Kč z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, a smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 9 000 Kč a 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 264 Kč, tvořenou jistinou 9 000 Kč a souhrnným poplatkem 6 264 Kč v 53 týdenních splátkách po 288 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 9 840 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč a souhrnným poplatkem 3 840 Kč v 53 týdenních splátkách po 246 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření dané smlouvy.15. Soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věc posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“).16. Podle § 657 obč. zák., se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.17. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.18. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.19. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák., a to ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z této smlouvy byl věřitel (právní předchůdce žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalovanému) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 9 000 Kč a 6 000 Kč), čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalovaného) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu. Při půjčce byly účastníky ujednány úroky ve výši 6 264 Kč a 3 840 Kč ve smlouvách označené jako souhrnné poplatky (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Žalovaný je v prodlení s uhrazením částek 8 292,45 Kč a 4 093,90 Kč (§ 517 odst. 1 obč. zák.). V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 524 odst. 1 obč. zák.).20. Soud souhrnný poplatek posoudil dle obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, tedy jako úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.), neboť se jedná o jedinou „odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků dle obč. zák. Naproti tomu zákon č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, obchodní zákoník, umožňoval sjednání kromě úroků též úplaty a to ještě za podmínky, že poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Je samozřejmostí, že úrok nepředstavuje čistý zisk věřitele, ale zároveň slouží k úhradě různých administrativních výdajů.21. Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku posoudil soud dle obsahu jako ujednání o úroku (příslušenství jistiny), rozhodl o zamítnutí žaloby co do úroku z prodlení v částce 6 695,26 Kč, úroku z prodlení ročně z částky 4 550,49 Kč od , datum, do , datum, ve výši 14 %, od , datum, do , datum, ve výši 13,75 %, od , datum, do , datum, ve výši 11,75 %, od , datum, do , datum, ve výši 11 %, od , datum, do , datum, ve výši 10,5 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a úroku z prodlení ročně z částky 2 070,16 Kč od , datum, do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka (bod II. výroku). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsaže