77 C 288/2025-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyní uplatněný nárok sestává z nesplacené části jistiny (, částka, ), ze smluvního úroku (, částka, ), ze smluvní pokuty (, částka, ) a úroku z prodlení.2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.3. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud má pro provedeném dokazování za prokázané následující.5. Účastnice dne , datum, distančně uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované na požádání peněžní prostředky do výše , částka, a závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně, jako variabilní symbol má být uváděno , Anonymizováno, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalované kopií občanského průkazu žalované. Žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici výpis transakcí na účtu žalované za období od , datum, do , datum, , avšak netvrdila, zda a jak s ním pracovala za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně netvrdila se k jednání nedostavila a nemohla být poučena podle § 118a o. s. ř. Žalobkyně odeslala na účet č. , č. účtu, částku , částka, označenou variabilním symbolem , var. symbol, dne , datum, a rovněž dne , datum, , jak plyne z potvrzení o provedených platbách. Ze sdělení , právnická osoba, ., z , datum, plyne, že žalovaná je jediným disponentem s účtem č. , č. účtu, , na který byly ze strany žalobkyně odeslány platby , částka, dne , datum, a dne , datum, . Dopisem z , datum, žalobkyně sdělila žalované, že úvěr č. , hodnota, zesplatňuje. Žalovaná byla advokátem žalobkyně vyzvána k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy do tří dnů (dle předžalobní výzvy z , datum, ). Advokát žalobkyně dle podacího lístku č. , Anonymizováno, podal zásilku za účelem doručení žalované na , právnická osoba, dne , datum, .6. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento relevantní závěr o skutkovém stavu. Účastnice se , datum, dohodly na poskytnutí úvěru až do výše , částka, . , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla dvakrát zaslána na účet žalované. Žalovaná na jistině dle žalobkyně nadále dluží , částka, . O posuzování úvěruschopnosti žalobkyně netvrdila nic konkrétního. Žalovaná byla v červnu 2025 vyzvána k úhradě dluhu.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.8. Žalobkyně a žalovaná coby spotřebitelka uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k , datum, (dále též „ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat.9. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V předmětné věci žalobkyně tvrdila, že posuzovala úvěruschopnost žalované, avšak tak vágně a nekonkrétně, že k těmto tvrzením vůbec nelze přihlížet. Proto soudu nezbývá než vycházet z toho, že úvěruschopnost žalované posuzována nebyla. Úvěrová smlouva je proto podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajištěného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech11. Žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy žalované dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce , částka, . Žalovaná, jež se o , částka, obohatila na úkor žalobkyně, je tedy povinna tuto částku žalobkyni vrátit podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ v době přiměřené jejím možnostem. S ohledem na procesní pasivitu žalované soudu nezbylo než určit dobu přiměřenou možnostem žalované vlastní úvahou vyvažující práva a povinnosti obou stran sporu. Za takovou dobu soud s přihlédnutím k výši dluhu a k době uplynulé od odeslání výzvy k zaplacení v předmětné věci shledal dobu dvou měsíců od právní moci rozsudku. V rozsahu o zaplacení částky , částka, je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl s určením pariční lhůty v délce dvou měsíců od právní moci rozsudku.12. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyně nemá právo na zaplacení úroků (, částka, ), jež byly součástí neplatné úvěrové smlouvy, a proto se k tomuto ujednáním nepřihlíží. Ze stejného důvodu nemá právo na zaplacení smluvní pokuty (, částka, ). Žalobkyně nemá ani právo na zaplacení úroku z prodlení, jelikož s ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ dosud pohledávka žalobkyně nedospěla a žalovaná se proto v prodlení dosud neocitla. Soud proto žalobu v této části zamítl.13. Žalobkyni, jež zaznamenala v řízení vyšší úspěch než žalovaná, soud náhradu nákladů nepřiznal. Skutečnost, že poskytla úvěr spotřebiteli v rozporu s § 86 odst. 1 ZSÚ, jež vedla mj. k zahájení zdejšího řízení, je důvodem hodným zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení ve smyslu § 150 o. s. ř. Jiné rozhodnutí o nákladech řízení by se dle soudu zcela míjelo s účelem a smyslem citovaných norem. Žalované naopak právo na náhradu nákladů nevzniklo z důvodu převážného neúspěchu ve věci.