77 C 361/2025-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnosti vyplývající ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , na jejímž základě žalovaná čerpala bezhotovostně úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru , částka, , smluvního úroku , částka, , poplatku za informační SMS , částka, , smluvní pokuty , částka, a úroku z prodlení.2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.3. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující.5. Účastnice se dle smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, dohodly na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle níž žalobkyně poskytne žalované úvěr až do výše , částka, , s tím, že úroková sazba činí 1,066 % denně, celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky, poplatek za informační SMS servis činí , částka, denně. Žalovaná podepsala smlouvu dle jejího textu elektronicky. Žalobkyně předtím dle autorizace ověření totožnosti z , datum, a výpisu , Anonymizováno, ověřila identitu žalované a její účet č. , č. účtu, prostřednictvím bankovní identity.6. Z listiny nadepsané „identifikované příjmy“ plyne, že žalobkyně na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“ ověřila čistý měsíční příjem spotřebitele, který činil , částka, . Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti plyne, že žalobkyně měla k dispozici tyto údaje: žalovaná žije sama, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky a na bydlení činí , částka, , výše dalších nezbytných výdajů činí , částka, , výše ostatních zbytných výdajů neuvedena; výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem (tj. žalovanou) činí , částka, , regionální koeficient 1, rezerva pro výdaje , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem , částka, , počet doporučených prodloužení 0, posouzení úvěruschopnosti úspěšné. Soud k tomu podotýká, že není vůbec zřejmé, z jakých zdrojů a informací žalobkyně vycházela.7. Podle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli žalobkyně odeslala dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku , částka, označenou variabilním symbolem , var. symbol, . Podle soudem vyžádaného sdělení , právnická osoba, ., z , datum, je žalovaná majitelkou účtu č. , č. účtu, , na který byla , datum, připsána platba částky , částka, označená variabilním symbolem , var. symbol, .8. Advokát žalobkyně vyhotovil dne , datum, žalované adresovanou předžalobní výzvu k zaplacení dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v částce , částka, do tří dnů a dne , datum, dle podacího lístku č. , Anonymizováno, podal na , právnická osoba, zásilku za účelem doručení žalované.9. O pravosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Žalobkyně nicméně neprokázala, že by se jakkoli zabývala žalovanou tvrzenými výdaji či příjmy žalované, či že by prováděla její lustraci v žalobkyni dostupných databázích. Žalobkyně coby poskytovatelka úvěru se měla lépe zabývat tvrzenými příjmy a výdaji žalované, tyto však nezkoumala zjevně vůbec a spokojila se toliko s tvrzeními žalované o její majetkové situaci.10. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento relevantní závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná se dohodly na poskytnutí úvěru v maximální výši , částka, . Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované. Vycházela z údajů, jejichž původ není zřejmý a žalobkyně jej nedoložila, nikterak se žalobkyně nezabývala se dostatečně tvrzenými příjmy a výdaji žalované. Žalobkyně prokázala, že žalovaná čerpala celkem , částka, , z této částky požaduje žalobou na jistině , částka, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě dopisem z , datum, . K jednání se žalobkyně dobrovolně nedostavila, nemohla být proto poučena o povinnostech svá tvrzení a důkazní návrhy doplnit, případně vysvětlit rozpory mezi zjištěními soudu, a z důvodu své absence se nemohla k provedeným důkazům vyjádřit.11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.12. Žalobkyně a žalovaná coby spotřebitelka uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZSÚ“), ve znění ke dni , datum, , není-li dále uvedeno jinak (dále též „ZSÚ“), který je tak na věc nutno aplikovat.13. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru […] posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ. Žalobkyně předně nedoložila, že údaje, s nimiž při posouzení úvěruschopnosti žalované pracovala, skutečně pochází od žalované; dále není patrné, zda výši výdajů či příjmů jakkoli ověřovala (např. z výplatní pásky, daňového přiznání, výpisu z bankovního účtu apod.). Pokud žalobkyně neměla pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, pak to neprokázala, z provedeného dokazování naopak zjevně vyplývá opak.15. Úvěrová smlouva je z výše uvedeného důvodu podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajišťovaného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.16. Žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy žalované dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce , částka, . Na jistině však žalobkyně požaduje pouze , částka, , tuto částku žalovaná žalobkyni nevrátila. Žalovaná, jež se o , částka, obohatila na žalobkyně, je tedy povinna tuto částku žalobkyni vrátit podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ v době přiměřené jejím možnostem. S ohledem na procesní pasivitu žalované soudu nezbylo než určit dobu přiměřenou možnostem žalované vlastní úvahou vyvažující práva a povinnosti obou stran sporu. Za takovou dobu soud s přihlédnutím k výši dluhu a k době uplynulé od odeslání výzvy k zaplacení v předmětné věci shledal dobu 15 dnů od právní moci rozsudku. V rozsahu o zaplacení částky , částka, je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl s určením pariční lhůty v délce 15 dnů od právní moci rozsudku.17. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyně nemá právo na zaplacení poplatků, smluvního úroku ani smluvní pokuty, jež mají základ v absolutně neplatné úvěrové smlouvě, a proto se k tomuto ujednáním nepřihlíží. Žalobkyně nemá ani právo na zaplacení úroku z prodlení, jelikož s ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ dosud pohledávka žalobkyně nedospěla a žalovaná se proto v prodlení dosud neocitla. Soud proto žalobu v této části zamítl.18. Procesně úspěšnější žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť jí žádné ve zdejším