77 C 82/2025-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající pro ni ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastnicemi dne , datum, na jejímž základě byla žalované poskytnuta dne , datum, částka , částka, , když na dluh neuhradila ničeho. Žalovaná má povinnost zaplatit , částka, na neuhrazené jistině, , částka, na poplatcích za pojištění, , částka, na nákladech vymáhání, , částka, na smluvních pokutách, úroky a úroky z prodlení.2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinní.3. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující. Žalobkyně a žalovaná se dne , datum, dohodly, že žalobkyně poskytne žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , z toho první čerpání úvěru ve výši , částka, na nákup zboží , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , prodejci , právnická osoba, , IČO , IČO, , přičemž minimální výše měsíčně splátky činí 4 % z dlužné jistiny; dohodly se také na dalších podmínkách úvěru včetně poplatků za doplňkové služby (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ), přičemž některé jsou uvedeny v úvěrových podmínkách , Anonymizováno, . Žalobkyně poskytla žalované částku , částka, převodem na účet prodejce dne , datum, , žalovaná ničeho žalobkyni nezaplatila (zjištěno z žalobkyní generovaného výpisu čerpání, splátek a úhrad. Dne , datum, žalobkyně sepsala výzvu ke splacení celého úvěru, v níž žalovanou vyzvala k zaplacení částky , částka, do 30 dnů; dne , datum, podala žalobkyně na poště zásilku za účelem doručení žalované (zjištěno z podacího archu z , datum, ). Dne , datum, advokát žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru do , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy z , datum, ) a dne , datum, advokát žalobkyně podal na poště zásilku za účelem doručení žalované (zjištěno z podacího archu ze dne , datum, ). O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat.5. Žalobkyně dále poměrně neurčitě a nekonkrétně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. K tomu předložila úvěrovou zprávu, v níž nejsou uvedeny žádné dluhy žalované. Dále k tomu předložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta, z něhož je patrná specifikace předmětného úvěru a specifikace klienta: svobodná, 0 dětí, bydlení v podnájmu, zaměstnanec, výše příjmu , částka, , příjem ostatních členů domácnosti , částka, , měsíční výdaje domácnosti , částka, , odpovědi z registrů „OK“. Žalobkyně zjevně vycházela ze smlouvy, v níž je uvedeno: svobodná, 0 dětí, bydlení v podnájmu, zaměstnanec v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., čistý hlavní měsíční příjem , částka, , žádný jiný příjem, příjem ostatních členů domácnosti , částka, , výdaje na bydlení , částka, , ostatní výdaje , částka, a splátky všech úvěrů , částka, . Žádné další důkazy k tvrzeným příjmům a výdajům žalované žalobkyně nepředložila, jelikož se žalobkyně z jednání omluvila, připravila se dobrovolně o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř., a připravila se o možnost přesvědčivě soudu vysvětlit, k čemu jí sloužily údaje vyplývající z úvěrové zprávy.6. Soud učinil tento skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaná se dne , datum, dohodly na poskytnutí revolvingového úvěru s limitem , částka, . Žalované byla prostřednictvím převodu na účet prodejce zboží zakoupeného žalovanou poskytnuta částka , částka, dne , datum, . Žalovaná nic neuhradila. Žalovaná byla opakovaně vyzvána ke splnění dluhu. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, dostatečně přesvědčivě to však neprokázala, když především nevysvětlila, jak jí byly doloženy tvrzené příjmy žalované nebo jak a zda vůbec se zabývala výdaji žalované.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.8. Žalobkyně a žalovaná coby spotřebitelky uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k , datum, (dále též „ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat.9. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že by coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 věty druhé ZSÚ, když především nevysvětlila, z jakého důvodu považovala tvrzení žalované o její finanční situaci za spolehlivá a dostatečná, resp. když neprokázala, že disponovala jinými zdroji k ověření příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně nemohla dle soudu na základě předložených údajů dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, tím spíše pokud kalkulovala s ostatními příjmy domácnosti ve výši , částka, u 18leté žadatelky o úvěr žijící v podnájmu. Úvěrová smlouva je proto podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajištěného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.12. Žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy žalované dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce , částka, . Z této částky nebylo žalovanou vráceno ničeho. Žalovaná, jež se o , částka, obohatila na úkor žalobkyně, je tedy tuto částku žalobkyni vrátit podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ v době přiměřené jejím možnostem. S ohledem na procesní pasivitu žalované soudu nezbylo než určit dobu přiměřenou možnostem žalované vlastní úvahou vyvažující práva a povinnosti obou stran sporu. Za takovou dobu soudu v předmětné věci, s přihlédnutím k výši dluhu, tvrzeným majetkovým možnostem žalované a k době uplynulé od odeslání výzvy k zaplacení, shledal dobu 60 dnů od právní moci rozsudku. V rozsahu o zaplacení částky , částka, je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl.13. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení poplatků, vyčíslených nákladů, smluvních pokut, úroků, jež byly součástí neplatné úvěrové smlouvy, a proto se k těmto ujednáním nepřihlíží. Žalobkyni nevzniklo ani právo na zaplacení úroku z prodlení, jelikož s ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ dosud pohledávka žalobkyně nedospěla a žalovaná se proto v prodlení dosud neocitla. Soud proto žalobu v této části zamítl.14. Žalobkyni, jež zaznamenala v řízení vyšší úspěch než žalovaná, soud náhradu nákladů nepřiznal. Skutečnost, žalobkyně poskytla úvěr spotřebiteli v rozporu s § 86 odst. 1 ZSÚ, jež vedla mj. k zahájení zdejšího řízení, je důvodem hodným zvláštního zřetele pro nepřiznání nákladů řízení ve smyslu § 150 o. s. ř. Jiné rozhodnutí o nákladech řízení by se dle soudu zcela míjelo s účelem a smyslem citovaných norem. Žalované právo na náhradu nákladů nevzniklo z důvodu převážného ne