22 C 30/2026-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 26. 1. 2026, ve znění jejích pozdějších doplnění, se žalobkyně domáhala snížení výživného na žalovaného ze stávajících 11 000 Kč měsíčně na částku 5 000 Kč měsíčně, a to od února 2026. Svůj návrh odůvodnila tím, že výživné bylo naposledy stanoveno rozsudkem ze dne 15. 4. 2024 v době, kdy pracovala jako zdravotní sestra ve směnném provozu a dosahovala průměrného příjmu okolo 58 000 Kč měsíčně, avšak od 2. 1. 2026 je v dočasné pracovní neschopnosti v důsledku závažného zhoršení zdravotního stavu, zejména po prodělaném infarktu myokardu, a její současný příjem činí přibližně 19 328 Kč měsíčně. Uvedla, že její zdravotní stav je nyní spíše setrvalý, nebylo jí predikováno, zda a kdy se vrátí do původní pracovní schopnosti, a že po skončení pracovní neschopnosti by teoreticky mohla vykonávat nanejvýš práci v ranních směnách, s předpokládaným příjmem kolem 25 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné náklady na bydlení činí 15 630 Kč měsíčně, původně uváděla i životní pojištění ve výši 2 071 Kč měsíčně. K poměrům žalovaného tvrdila, že žalovaný nadále studuje 4. ročník střední školy, nemá vlastní příjem ani významnější majetek, žije ve společné domácnosti s otcem a jeho běžné potřeby se oproti době posledního rozhodování podstatně nezměnily. Žalobkyně dále uvedla, že náklady na společné bydlení žalovaného s otcem činí přibližně 7 986 Kč měsíčně a že otec žalovaného pobírá invalidní důchod ve výši 11 921 Kč měsíčně a má další příjmy ze zaměstnání. Částku 5 000 Kč měsíčně žalobkyně označila za maximum, které je nyní schopna na výživném hradit, přičemž poukázala i na to, že s touto částkou žalovaný souhlasil v písemné dohodě předložené soudu.2. Žalovaný zůstal po celou dobu pasivním, k žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání dne 23. 3. 2026 a soud věc proto projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti při splnění podmínek ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”.3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:4. Z propouštěcí zprávy ze dne 2. 1. 2026 (na č. l. 3-7 a 19-23) bylo zjištěno, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, době od 2. 1. 2026 do 6. 1. 2026 pro akutní kardiologické obtíže, když při přijetí byla diagnostikována ischemická choroba srdeční, STEMI spodní stěny, arteriální hypertenze a dyslipidémie. V propouštěcí zprávě je uvedeno, že žalobkyně pracuje jako zdravotní sestra, byla přijata pro tři hodiny trvající tlakovou bolest na hrudníku, podstoupila akutní koronarografii a intervenční výkon, při němž byl proveden d-PCI ACD s trombaspirací a implantací stentu, a podle ECHO vyšetření měla mírně sníženou systolickou funkci levé komory s EF 40-45 %, akinezu spodní stěny a hypokinezu septa. V anamnéze je dále uvedeno, že žalobkyně žije sama a je plně soběstačná.5. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 5. 1. 2026 (na č. l. 8) bylo zjištěno, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, , zaměstnaná u , právnická osoba, . jako zdravotní sestra, byla uznána práce neschopnou od 2. 1. 2026. V rozhodnutí je jako místo pobytu v době DPN uvedena adresa , adresa, , a číslo rozhodnutí o DPN je , Anonymizováno, .6. Z dohody o výživném pro zletilé dítě ze dne 3. 2. 2026 (na č. l. 15) bylo zjištěno, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, a žalovaný , Jméno žalovaného, uzavřeli písemnou dohodu, podle níž se žalobkyně zavázala přispívat na výživu žalovaného částkou 5 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem bezhotovostně na účet žalovaného. V dohodě je uvedeno, že k této změně dochází z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti matky od 2. 1. 2026 a že se účastníci dohodli na snížení výživného z 11 000 Kč na 5 000 Kč měsíčně od února 2026, přičemž dohoda má trvat po dobu DPN matky.7. Z potvrzení o vzdělání ze dne 2. 9. 2025 (na č. l. 24) bylo zjištěno, že žalovaný , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, oboru , Anonymizováno, na škole , právnická osoba, , a je veden ve třídě 414.8. Z nájemní smlouvy (na č. l. 25) bylo zjištěno, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, jako nájemkyně uzavřela s pronajímateli , jméno FO, a , jméno FO, nájemní smlouvu k bytu na adrese , adresa, , o velikosti 2+1 a výměře 60 m². Smlouva byla uzavřena dne 1. 8. 2025 na dobu určitou od 1. 8. 2025 do 31. 7. 2026, měsíční nájemné včetně záloh činí 15 630 Kč, je splatné vždy předem k 15. dni v měsíci a výše jistoty činí 21 000 Kč. V nájemní smlouvě jsou jako osoby nahlášené k pobytu v nemovitosti uvedeni žalobkyně , Jméno žalobkyně, a , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, .9. Z výpisů plateb z účtu otce žalovaného od 10. 1. 2026 do 4. 2. 2026 (na č. l. 26-27) bylo zjištěno, že dne 10. 1. 2026 byla z účtu žalobkyně , Jméno žalobkyně, na účet žalovaného vedena platba ve výši 10 500 Kč s označením „Výživné 1/26 + 500 telefon“. Dále bylo zjištěno, že , Jméno žalovaného, přijal dne 14. 1. 2026 částku 4 614 Kč od společnosti , právnická osoba, . a částku 19 899 Kč od společnosti , právnická osoba, , a dne 9. 2. 2026 částku 11 921 Kč od , právnická osoba, s poznámkou, že jde o invalidní důchod 1. stupně za období od 10. 2. 2026 do 9. 3. 2026. Z týchž výpisů bylo dále zjištěno, že žalobkyni byla dne 4. 2. 2026 připsána částka 19 328 Kč od , právnická osoba, s označením nemocenské za období od 16. 1. 2026 do 31. 1. 2026.10. Z měsíčního předpisu nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu ze dne 26. 11. 2025 (na č. l. 28) bylo zjištěno, že pro byt na adrese , Adresa žalovaného, , vedený na , Jméno žalovaného, a , Jméno žalobkyně, , činí od 1. 1. 2026 nájemné celkem 3 451 Kč, služby celkem 4 535 Kč a celková měsíční úhrada 7 986 Kč, splatná do 15. dne kalendářního měsíce.11. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 15. 4. 2024, č. j. , právnická osoba, (na č. l. 32-33), bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů, podle níž byl tehdy nezletilý , Jméno žalovaného, svěřen do péče otce a žalobkyně byla zavázána přispívat na jeho výživu částkou 11 000 Kč měsíčně ode dne 1. 5. 2024, respektive ode dne právní moci rozsudku o rozvodu, vždy do 15. dne v měsíci k rukám otce. Z odůvodnění tohoto rozsudku bylo dále zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně za období 8/2023 až 1/2024 činil 58 713 Kč, příjem otce žalovaného od zaměstnavatele , právnická osoba, činil 15 571 Kč čistého měsíčně a otci byl současně vyplácen invalidní důchod prvního stupně ve výši 11 202 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalovaný v té době navštěvoval druhý ročník školy , Anonymizováno, , hradilo se mu školné 9 000 Kč za půl roku, hrál fotbal, docházel na oční kontroly a ortodoncii a matka mu hradila rovnátka částkou 31 200 Kč. Z rozsudku dále plyne, že rodiče zrušili společnou domácnost v srpnu 2023, žalobkyně bydlela v pronajatém bytě 2+1 a otec žalovaného v družstevním bytě 3+1.12. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:13. V době poslední úpravy výživného byla žalobkyně zaměstnána jako zdravotní sestra ve směnném provozu u , právnická osoba, ., a její průměrný čistý měsíční příjem činil 58 713 Kč. Od 2. 1. 2026 je žalobkyně v dočasné pracovní neschopnosti, v době od 2. 1. 2026 do 6. 1. 2026 byla hospitalizována pro akutní infarkt myokardu spodní stěny, podstoupila akutní koronární intervenci a podle provedených vyšetření u ní přetrvává kardiologické onemocnění spojené s mírně sníženou systolickou funkcí levé komory. Žalobkyně uvedla, že její zdravotní stav je nyní setrvalý, nebylo jí sděleno, zda a kdy se vrátí do původní pracovní schopnosti, a že po skončení pracovní neschopnosti by případně mohla vykonávat pouze ranní služby, přičemž její příjem by v takovém případě činil přibližně 25 000 Kč měsíčně. V současné době pobírá nemocenské dávky, když jí byla dne 4. 2. 2026 vyplacena částka 19 328 Kč, a hradí nájemné a služby spojené s užíváním bytu ve výši 15 630 Kč měsíčně. Žalovaný je žákem čtyřletého denního studia střední školy , Anonymizováno, v , adresa, , nemá vlastní příjem ani významnější majetek a žije ve společné domácnosti s otcem. Náklady na bydlení v domácnosti otce činí 7 986 Kč měsíčně. Otec žalovaného pobírá invalidní důchod ve výši 11 921 Kč měsíčně a současně má další příjmy ze zaměstnání ve výši 19 899 Kč a 4 614 Kč. Z písemné dohody účastníků ze dne 3. 2. 2026 dále plyne, že žalovaný souhlasil se snížením výživného na částku 5 000 Kč měsíčně, a to z důvodů, kterými je odůvodněna též žaloba v této věci.14. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení.15. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále jen „o. z.“, mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.16. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.17. Podle § 913 odst. 1 a 3 o. z. jsou pro určení roz