29 C 503/2025-55 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, na žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím jako dlužných plateb za nesplacený úvěr a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) se žalovanou uzavřela dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky v celkové výši , částka, . Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit dlužnou částku včetně poplatků (tj. jistinu ve výši , částka, , úroky v celkové výši , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, , služba komfortního splácení , částka, ) formou 78týdenních splátek ve výši , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas a celkem žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) uhradila na úvěr částku ve výši , částka, . Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne , datum, . V důsledku prodlení žalované s placením jednotlivých splátek se dluh ze smlouvy se tak stal nejpozději ke dni , datum, splatným. Žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) řádně splnila své zákonné povinnosti, když s odbornou péči posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně tedy po žalované požaduje částku ve výši , částka, (složena z jistiny , částka, , poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši , částka, ), kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , dále úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, oznámení o postoupení pohledávky, zákaznické karty, tabulky umoření, předžalobní výzvy a dalších listinných důkazů) soud shledal, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru tak, jak uvedla v žalobě žalobkyně. Žalovaná dle smlouvy o zápůjčce (úvěru) čerpala částku , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, dluh měl být splacen v 78týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však uhradila jen část dluhu. Předchůdci žalobkyně tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky k datu poslední splátky, tj. dluh byl nejpozději ke dni , datum, (splatnost poslední splátky) splatný. S ohledem na tuto skutečnost je prokázáno, že žalovaná dluží na úvěr částku ve výši , částka, (složena z jistiny , částka, , poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši , částka, ), kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , dále úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.4. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, jako poskytovatel půjčky, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jak plyne z předložených smluv.5. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, dle kterého platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 obč. zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle § 1958 ob. č. platí, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Úroky z prodlení soud posoudil dle nař. vl. č. 351/2013 Sb.6. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalované dle výše uvedeného. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že nárok žalobkyně odpovídá výši dluhu tak, jak žalované vznikl dle výše uvedeného. V tomto směru byl nárok žalobkyně shledán po právu a soud ho žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku přiznal, včetně odpovídajícího zákonného úroku z prodlení a odpovídající části kapitalizovaného úroku z prodlení a úroku.7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. Za další písemná podání žalobkyně ze dne , datum, , obsahující doplnění žaloby na výzvu soudu, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v nich uvedené měly být součástí žaloby, a nelze je tak považovat za účelně provedené úkony právní služby.10. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložené povinnosti určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.