34 C 415/2025-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku ve výši , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž umožnila žalovanému postupně čerpat peněžní prostředky do výše , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný se zavázal žalovanou částku spolu s příslušenstvím představující poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 %, smluvní úrok 1 066 % denně z nesplacené části jistiny, vrátit ve splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditního období měl nastat , datum, . Žalovanému byla na jeho bankovní účet vyplacena dne , datum, částka , částka, . Mezi účastníky byly sjednány další volitelné služby, a to poplatek „, Anonymizováno, “ ve výši , částka, . Dle smluvních ujednání žalobkyně je oprávněna v případě prodlení žalovaného požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši , částka, , poplatku za úvěr ve výši , částka, , poplatku „Presto“ ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty v částce , částka, (smluvní pokuta za období od , datum, do , datum, ). Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, centrální evidenci exekucí.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač soudem vyzván.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).4. Ze Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému částku až do výše , částka, oproti povinnosti žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky v denních splátkách ve výši uvedené v , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž splatnost první splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Každá denní splátka je splatná k 29. dni následující po dni výpočtu denní splátky. Datum splatnosti úvěru byl stanoven na den , datum, . Mezi smluvními stranami byla ujednána denní úroková sazba ve výši 1,066% a poplatek za vyplacení ve výši 1, 99%. V čl. VII si smluvní strany ujednaly službu „, Anonymizováno, “, která je zpoplatněna částkou , částka, při její aktivaci a umožňuje vyplacení peněžních prostředků do tří minut. Dle smluvních ujednání žalobkyně je oprávněna v případě prodlení žalovaného požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky.5. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně poukázala na bankovní účet žalovaného dne , datum, částku , částka, .7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o úvěr a sdělil, že žije v domácnosti s jedním členem, jeho ověřený měsíční čistý příjem činí , částka, , měsíční čistý příjem jím uvedený činí , částka, . Měsíční výdaje uvedl žalovaný v částce , částka, , disponibilní příjem , částka, .8. Z předpisu denní splátek soud zjistil výši denních splátek, které žalovaný měl žalobkyni platit. Tato výše činí , částka, a sestává se z jistiny, úroku a poplatku.9. Z identifikovaných příjmů soud nezjistil žádné významné skutečnosti, neboť z nich není zřejmý počáteční a konečný zůstatek v tom kterém měsíci na bankovním účtu žalovaného. Na sjetině jsou uvedeny pouze příjmy žalovaného nikoliv její měsíční výdaje před uzavřením úvěrové smlouvy.10. Dne , datum, žalobkyně vypověděla úvěrovou smlouvu a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, .11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky , částka, do tří dnů. Téhož dne byla písemnost odeslána (podací lístek).12. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách ve výši , částka, denně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně úvěrovou smlouvu vypověděla. Dle smluvních ujednání žalobkyně je oprávněna v případě prodlení žalovaného požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Za období prodlení od , datum, do , datum, činí smluvní pokuta částku , částka, .13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále také „ZSÚ“ Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost „s odbornou péčí.“15. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru uzavřené dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou uzavřela žalobkyně s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, [Právní rozhledy , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s. , Anonymizováno, ] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).19. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet20. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonym