77 C 366/2025-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze dne , datum, uzavřené smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované , částka, , kdy žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatek , částka, , avšak žalovaná nezaplatila ničeho. Uplatněný nárok sestává z jistiny (, částka, ), poplatku (, částka, ), nákladů za odeslání upomínek (, částka, ), smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, (žalobkyně požaduje , částka, ) a úroku z prodlení.2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.3. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující.5. Účastnice se dle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, dohodly, že žalobkyně poskytne žalované bezhotovostní zápůjčku ve výši , částka, , která bude poskytnuta na účet žalované č. , č. účtu, , žalovaná zaplatí poplatek za poskytnutí zápůjčky , částka, společně se zápůjčkou do , datum, , sjednaly si smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení, dále se dohodly, že v souvislosti s prodlení žalované může žalobkyně požadovat další účelně vynaložené náklady, mezi nimi , částka, za výzvu k úhradě/písemnou upomínku. Další podmínky jsou stanoveny ve Všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně, jež však nebyly žalovanou podepsány a nebylo prokázáno, že s nimi byla seznámena. Dne , datum, žalobkyně obdržela z účtu žalované č. , č. účtu, platbu , částka, (dle výpisu z účtu žalobkyně z , datum, ), čímž žalobkyně měla za ověřené, že jedná s žalovanou. Dne , datum, žalobkyně odeslala na zmíněný účtu žalované částku , částka, (dle výpisu z účtu žalobkyně z , datum, ). Ve dnech , datum, , , datum, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a , datum, žalobkyně vystavila pro žalovanou výzvy k úhradě dluhu (dle upomínek z těchto dnů), avšak jejich odeslání žalobkyně neprokázala. Advokátka žalobkyně sepsala předžalobní výzvu k úhradě dluhu , částka, do tří dnů (dle výzvy z , datum, ) a stejného dne ji žalobkyně podala na poště za účelem doručení žalované (dle podacího lístku č. , Anonymizováno, ).6. O pravosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Žalobkyně nicméně neprokázala, že by se jakkoli zabývala úvěruschopností žalované. Žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované, avšak žádné důkazy k tomu nepředložila a jelikož se z jednání omluvila, připravila se dobrovolně o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. Tvrzení žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti žalobkyně tak zůstala neprokázaná.7. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná se dohodly na poskytnutí zápůjčky , částka, , která byla dne , datum, žalované poskytnuta. Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy dostatečně posuzovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná neuhradila na dluh ničeho, přestože byla prokazatelně vyzvána dopisem z , datum, .8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.9. Žalobkyně a žalovaná coby spotřebitelka uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZSÚ“), ve znění ke dni , datum, , není-li dále uvedeno jinak (dále též „ZSÚ“), který je tak na věc nutno aplikovat.10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru […] posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ. Smlouva o spotřebitelském úvěru je z výše uvedeného důvodu podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajišťovaného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.12. Žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy žalované dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce , částka, . Tuto částku žalovaná žalobkyni nevrátila. Žalovaná, jež se o , částka, obohatila na žalobkyně, je tedy povinna tuto částku žalobkyni vrátit podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ v době přiměřené jejím možnostem. S ohledem na procesní pasivitu žalované soudu nezbylo než určit dobu přiměřenou možnostem žalované vlastní úvahou vyvažující práva a povinnosti obou stran sporu. Za takovou dobu soud s přihlédnutím k výši dluhu a k době uplynulé od odeslání výzvy k zaplacení v předmětné věci shledal dobu jednoho měsíce od právní moci rozsudku. V rozsahu o zaplacení částky , částka, je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl s určením pariční lhůty v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku.13. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyně nemá právo na zaplacení poplatků vč. nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ani smluvní pokuty, jež mají základ v absolutně neplatné smlouvě, a proto se k tomuto ujednáním nepřihlíží. Žalobkyně nemá ani právo na zaplacení úroku z prodlení, jelikož s ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ dosud pohledávka žalobkyně nedospěla a žalovaná se proto v prodlení dosud neocitla. Soud proto žalobu v této části zamítl.14. S ohledem na podobný procesní úspěch účastnic soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.