6 C 371/2019-40 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který byl poskytnut na základě smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Uvedl, že se jedná o smlouvu ze dne [datum] registrovanou pod [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru a sazebník. Uvedl, že původní věřitel ([právnická osoba]) poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal vrátit žalobci půjčenou jistinu ve výši [částka] a příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,25 % ze splatné, avšak nezaplacené, částky a to za každý den prodlení. Dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle sazebníku. 2. Žalobce uvedl, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k datu [datum] na žalobce. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. 3. Předmětnou žalobou žalobce uplatnil po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplacené smluvní pokuty ve výši [částka] a nákladů spojených s upomínáním ve výši [částka]. Upřesnil, že částka paušální náhrady za upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Podle sazebníků nákladů je stanoven poplatek za každou upomínku částkou [částka]. Původní věřitel zaslal žalovanému 3 upomínky, uplatňuje proto náklady ve výši [částka]. 4. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, to je od [datum], z jistiny ve výši [částka]. 5. Usnesením ze dne 11. září 2020, číslo jednací 6 C 371/2019-34 a číslo jednací 6 C 371/2019-35 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud poučil žalovaného o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) občanského soudního řádu. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci. 8. Smlouvou o úvěru ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, podle které žalovaný obdržel úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr do [datum]. Pro případ prodlení byl vyrozuměn o tom, že je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně ze splatné, avšak nezaplacené částky. Tím však není dotčeno právo věřitele požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že se podrobně seznámil s obsahem smlouvy samotné, obchodními podmínkami a sazebníkem, které tvoří nedílnou součást této smlouvy. 9. S ohledem na datum uzavřením smlouvy o úvěru soud posoudil věc podle zákona číslo 89/2012 Sbí, občanský zákoník, a § 2395. S přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také podle zákona [číslo] Sbírky, o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy. 10. Předloženými listinami (smlouva o úvěru ze dne [datum]) vzal soud za prokázané tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě bylo na poskytnutý úvěr zaplaceno [částka], když se žalobce domáhá nesplacené jistiny ve výši [částka]. Dle přesvědčení soudu byl žalovaný jako účastník smlouvy a spotřebitel při uzavření smlouvy náležitě seznámen se smluvními podmínkami pro poskytnutí úvěru. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru platnou, vznikla žalovanému povinnost úvěr žalobci vrátit. V daném případě se jedná o povinnost vrátit jistinu ve výši [částka]. V důsledku řádného nezaplacení úvěru v dohodnutém termínu se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením poskytnuté částky a žalobci tak vzniklo právo požadovat dnem následujícím po splatnosti po žalovaném zaplacení úroku z prodlení. Žalobce uplatnil právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky, a to důvodně, soud proto jeho požadavku vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou jistinu spolu s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši od [datum] do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. Zákonný úrok z prodlení byl uplatněn v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády číslo 351/2013 Sbí § 2. 11. Soud zamítl požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. Jedná se o požadavek nepřiměřený, když žalobce uplatňuje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % denně z nesplacené částky. 12. Smluvní pokuta zakládá povinnost dlužníka pro případ, že řádně a včas nesplní smluvně stanovenou povinnost, jak vyplývá z ustanovení § 2048 občanského zákoníku Smluvní pokuta je institut právně nezávislý na institutu úroku z prodlení. Je-li dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu, není tím dotčena případná povinnost dlužníka uhradit (vedle smluvní pokuty) též úrok z prodlení a to i v případech, kdy smluvní pokuta je vyjádřena procentuální částkou za každý den prodlení, resp. když smluvní pokuta utvrzuje dluh, v důsledku jehož řádného nesplnění je dlužník povinen hradit též úrok z prodlení. 13. S ohledem na postavení účastníků, kdy na straně žalobce vystupuje podnikatel a žalovaný je fyzickou osobou spotřebitelem, je nutné v důsledku posouzení platnosti ujednání o smluvní pokutě aplikovat ustanovení § 1810 a následujících občanského zákoníku. 14. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně. Pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V ustanovení § [číslo] a následujících je provedena směrnice Rady [číslo] ze dne [datum], o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání podnikatele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze významná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 15. V dané věci lze dovodit, že ujednání o smluvní pokutě nebylo individuálně sjednáno, když žalovaný neměl reálnou možnost ovlivnit jeho obsah. Ujednání o smluvní pokutě bylo připraveno stranou žalobce ve smlouvě o úvěru. To však neznamená, že takové ujednání musí být vždy v rozporu s požadavkem přiměřenosti. V souzené věci představuje smluvní pokuta nepřiměřený požadavek sjednaný pro případ porušení smluvních povinností. S ohledem na výše poskytnutého úvěru a s přihlédnutím k tomu, že se jedná o úvěr krátkodobý, nelze považovat toto ujednání za přiměřené. 16. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Soud zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží z úřední moci, neboť opačný přístup by potíral význam ochrany spotřebitele. 17. Ve shora označené věci má soud za to, že ujednání o smluvní pokutě je nepřiměřené a proto se jedná o ujednání zdánlivé (§ 551 občanského zákoníku). Žalobci tak pohledávka na zaplacení smluvní pokuty nevznikla. 18. Soud ovšem přiznal žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného jako spotřebitele a to uplatněnou částku ve výši [částka], neboť bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému 3 upomínky k zaplacení dluhu. Podle sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy o úvěru, tak vzniklo žalobci právo požadovat za každou upomínku zaplacení [částka]. Soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl. 19. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou stran byl téměř shodný.