8 C 48/2020-28 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá zaplacení finanční částky s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] dne [datum], na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku [částka] (půjčených [částka] a souhrnný poplatek [částka]) formou pravidelných týdenních splátek ve výši [částka]. Žalovaná si neplnila povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, po kterou byla sjednána (27 týdnů od data podpisu, to je [datum]). Žalovaná dle informací získaných od žalobce na smlouvu zaplatila [částka]. 2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenému mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [anonymizována dvě slova] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Následně byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek dne [datum] mezi přechodným věřitelem a žalobcem, na základě které došlo k postoupení pohledávky na žalobce, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum]. Před uplatněním žaloby u soudu byla vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. 3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili. Žalobce se omluvil a souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti, žalovaná se k doručené žalobě nevyjádřila, svoji neúčast neomluvila, proto soud rozhodl v nepřítomnosti účastníků na základě obsahu spisu a předložených důkazů žalující stranou ve smyslu § 101 odstavec 3 občanského soudního řádu. 4. Žalobce je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku státu [země]. Žalovaná je osobou žijící na území [země] a předmětem řízení je závazkový vztah. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou příslušnosti a pravomoci českých soudů k rozhodování o této věci, což posoudil dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských věcech, článek 7, který stanoví, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy u soudu místa, kde se závazek, o němž se jedná, byl nebo měl být splněn a pokud nebylo stanovena jinak, místem plnění zmíněné závazku v případě poskytování služeb je místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Plnění ze smlouvy o půjčce mělo být oběma stranami poskytnuto na území České republiky, proto je dána příslušnost a pravomoc českých soudů. S ohledem na poslední bydliště žalované na území České republiky v působnosti zdejšího soudu je dána příslušnost podepsaného soudu (§ 84, § 85 zákona číslo 99/63 Sbírky, ve znění pozdějších předpisů, občanský soudní řád). Na posouzení věci se použije hmotné právo České republiky, když ve všeobecných obchodních podmínkách je uvedeno, že smlouva a vztahy z ní vyplývající se řídí občanským zákoníkem číslo 40/64 Sbí, avšak smluvní podmínky nejsou podepsány smluvními stranami, tudíž nelze k volbě práva přihlížet. S ohledem na postavení smluvních stran, kdy žalovaná byla v pozici spotřebitele, pak soud posoudil použití hmotného práva dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), článek 4 odstavec 1 písmeno b), který stanoví, že smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště, pokud nedošlo k volbě práva stranami, tedy se použije hmotné právo České republiky. 5. Žalobce prokázal svoji aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum], když žalovaná byla v obou případech řádně vyrozuměna o změně v osobě na straně věřitele ve smyslu § 1879 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník. 6. Žalobce tvrzení uvedená v žalobě prokázal předloženými listinným důkazy, a to smlouvou o půjčce uzavřenou dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou pod [číslo] na základě které žalovaná převzala [částka], které se zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] formou pravidelných týdenních splátek ve výši [částka] po dobu [anonymizováno] týdnů. Smlouva má formulářový charakter a byly do ní vepsány údaje týkající se žalované jako dlužníka, dále údaje o výši poplatku, celkové dlužné částce a závazku uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách. 7. S ohledem na datum uzavření smlouvy je třeba po právní stránce věc posoudit ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen o.z), a ve smyslu § 657 zákona číslo 40/64 Sbírky, občanský zákoník (dále jen obč. zák.), platného do [datum]. S přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, je třeba postupovat dále dle zákona číslo 321/2001 Sbí, o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy o půjčce. S ohledem na povahu žalované jako klienta právního předchůdce žalobce, je dlužník fyzická osoba a na straně věřitele vystupovala společnost, jejíž činnost spočívala v poskytování půjček. Pro posouzení platnosti ujednání předmětné smlouvy je nutno použít ustanovení § 52 a následující obč. zák. Dle § 56 odstavec 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 55 odstavec 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. 8. Dle § 657 obč. zák. přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Z ustanovení § 4 zákona číslo 321/2001 Sbí, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat zde uvedené informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat mimo jiné stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze citovaného zákona, stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písmeno a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah. Z § 6 zákona číslo 321/2001 Sbí vyplývá, že nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. Jediným plněním, které může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny. 10. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalovaná převzala [částka] a zavázala se zaplatit formou pravidelných splátek [částka]. Předmětná smlouva má formulářový charakter, kde jsou doplněny údaje o osobě žalovaného, výši zapůjčených peněz, poplatcích, výši a počtu dohodnutých splátek. Smlouva v záhlaví odkazuje na smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře, kde jsou skutečně umístěny. Nejsou však opatřeny podpisem žalované ani právního předchůdce žalobce. Mimo jiné je v článku 1 smluvních podmínek obsažen údaj o výši roční procentní sazby nákladů („ RPSN“), a to v několika variantách podle dohodnutého počtu splátek, v článku 3 je poučení zákazníka o tom, za jakých podmínek může odstoupit od smlouvy, v článku 7 informace o předčasném splacení, v článku 8 právo společnosti požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky v případě nesplnění povinnosti hradit splátku včas. V dalších článcích jsou obsaženy údaje zejména vysvětlujíc