5 C 305/2020 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 6.000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] dne 13. 9. 2016, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 6.000 Kč, žalovaná na dluh ničeho neuhradila. Ústní jednání se konalo dne 13. 10. 2021. Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Na účet č. [bankovní účet] byla dne 14. 9. 2016 připsána částka 6.000 Kč z účtu [právnická osoba] Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 1879 a násl., ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobce v žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, žalovaná dluh nehradila a právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Žalobce byl proto povinen prokázat tyto skutečnosti. Žalobce v žalobě uvedl, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností„ [anonymizována tři slova] [právnická osoba]“ Z předloženého potvrzení o provedené platbě je však zřejmé, že tím, kdo poskytl žalované částku 6.000 Kč, byla společnost [právnická osoba] Žalobce v řízení prokázal postoupení tvrzené pohledávky toliko ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na žalobce. Žalobce již neprokázal, jakým způsobem přešla tvrzená pohledávka ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Nad rámec postoupení je třeba též zmínit, že žalobce nepředložil soudu ani tvrzenou smlouvu o úvěru, ani jinak uzavření smlouvy o úvěru nedokládal, neprokázal tedy ani smluvní základ, na základě kterého společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku 6.000 Kč. Dle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Dle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud je dle ust. § 118a o.s.ř. povinen vyzvat účastníka k doplnění tvrzení a důkazů, avšak takové poučení účastníku poskytne pouze při jednání. Žalobce se z ústního jednání omluvil, znemožnil proto soudu, aby mu poskytl potřebná poučení za účelem unesení břemene tvrzení a důkazního. (k tomu viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Žalobce v řízení neprokázal, kdy a jakým způsobem přešla tvrzená pohledávka za žalovanou ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byl oprávněn s tvrzenou pohledávkou disponovat a postoupit ji žalobci. K jednání, kde by mu soud poskytl potřebné poučení za účelem unesení důkazního břemene, se žalobce nedostavil. Soud proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, žádné náklady jí však nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.