5 C 355/2020-22 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 22.650,22 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 23. 5. 2018, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši celkem 25.064 Kč. 2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 23. 5. 2018, právní předchůdce žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalovanému úvěrový limit do výše 50.000 Kč. Standardní informace o spotřebitelském úvěru byly žalovanému poskytnuty. Smluvní podmínky byly zjištěny z obchodních podmínek právního předchůdce žalobce. Z neoznačených tabulek bylo zjištěno, že žalovaný čerpal dne 23. 5. 2018 částku 10.000 Kč, dne 28. 5. 2018 čerpal částku 8.000 Kč, dne 29. 6. 2018 čerpal částku 1.375 Kč a dne 13. 8. 2018 čerpal částku 5.689 Kč. Z bankovních výpisů [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 13. 8. 2018 částku 5.689 Kč, dne 23. 5. 2018 čerpal částku 10.000 Kč, dne 28. 5. 2018 čerpal částku 8.000 Kč a dne 29. 6. 2018 čerpal částku 1.375 Kč. Z oznámení právního předchůdce žalobce, platebních informací, bylo zjištěno, že po období od 23. 5. 2018 do 23. 6. 2018 činila celková dlužná částka 19.000 Kč, po období od 22. 6. 2018 do 23. 7. 2018 činila celková dlužná částka 19.725,34 Kč, po období od 24. 7. 2018 do 23. 8. 2018 činila celková dlužná částka 18.781,86 Kč, po období od 24. 7. 2018 do 23. 9. 2018 činila celková dlužná částka 27.363,15 Kč, po období od 4. 10. 2018 do 23. 10. 2018 činila celková dlužná částka 25.567,95 Kč, po období od 4. 10. 2018 do 23. 11. 2018 činila celková dlužná částka 27.837,91 Kč, po období od 21. 11. 2018 do 23. 12. 2018 činila celková dlužná částka 26.846,71 Kč, po období od 12. 12. 2018 do 23. 1. 2019 činila celková dlužná částka 25.595,36 Kč, po období od 12. 12. 2018 do 23. 2. 2019 činila celková dlužná částka 27.834,63 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 6. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěrový limit, žalovaný úvěr čerpal, na úvěru načerpal celkem 25.064 Kč, sjednané splátky však žalovaný řádně a včas nesplácel. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 22.650,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 907 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2.359 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.