5 C 371/2020-30 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 4.506 Kč s příslušenstvím jako dlužného pojistného za období od 1. 9. 2019 do 1. 1. 2020 a paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč to vše z pojistné smlouvy ze dne 1. 11. 2016, jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný ve svém vyjádření pouze požádal o prodloužení lhůty ke splnění dluhu, k možnosti rozhodnutí bez nařízení jednání se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce s žalovaným uzavřel dne 23. 10. 2016 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Na základě této smlouvy byl žalovaný povinen platit měsíční pojistné, toto však za období od 1. 9. 2019 do 1. 1. 2020 nezaplatil. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2758 o.z. se pojistnou smlouvou žalobce zavázal poskytnout žalovanému nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a žalovaný se zavázal zaplatit žalobci pojistné. Dle ust. § 2824 o.z. v pojištění osob lze pojistit člověka pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného ve smlouvě jako konec pojištění, pro případ nemoci, úrazu nebo jiné skutečnosti souvisící se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěné osoby. Žalobce prokázal, že s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění, žalovaný sjednané pojistné za období od 1. 9. 2019 do 1. 1. 2020 neuhradil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužné pojistné spolu s poplatkem za upomínání a vymáhání dlužného pojistného, celkem tak částku 4.506 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle ust. § 160 o.s.ř. Žalovaný požádal o odklad plnění z důvodu pobytu v terapeutické komunitě s tím, že v současnosti žádá o dávky hmotné nouze, ze kterých potřebuje platit pobyt v komunitě a léčba trvá zhruba 14 měsíců. Žalobce uvedl, že je připraven umožnit žalovanému plnit dluh ve splátkách, ale dohodou po ukončení soudního řízení. Soud může povolit splnění dluhu v prodloužené lhůtě, toto však musí být odůvodněno závažnými důvody na straně žalované a zároveň nesmí být na újmu žalobci, přičemž musí být zřejmé, že žalovaný dluh v určené lhůtě splní. Žalovaný požádal o odložení splácení dluhu do konce léčby. Jestliže léčba trvá asi 14 měsíců, jedná se o dlouhý časový horizont a určení tak dlouhé lhůty ke splnění dluhu by bylo na újmu žalobci, v jehož zájmu je splnění dluhu (nebo alespoň částečné plnění dluhu v pravidelných splátkách) v přiměřeném časovém horizontu. Nutno také podotknout, že z ničeho neplyne, že žalovaný bude schopen dluh po ukončení léčby splnit. Soud proto návrhu žalovaného na prodloužení lhůty ke splnění dluhu nevyhověl a uložil žalovanému dluh zaplatit ve standardní třídenní lhůtě. To však nebrání případné individuální domluvě účastníků o odlišné splatnosti, jak také avizoval žalobce ve svém vyjádření. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.