6 C 218/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobci se domáhali vyklizení bytu [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím o výměře 105,2 m2, umístněného v prvním patře domu [adresa], ulice [ulice], v katastrálním území a obci [obec], jehož jsou vlastníci a který je obýván 1. a 2. žalovaným bez právního důvodu. Uvedli, že dne 8. 10. 2020 uzavřeli se žalovanými nájemní smlouvu, na základě které užívali výše zmíněný byt. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 8. 10. 2020 do 31. 12. 2020. Během užívání bytu docházelo ze strany žalovaných k opakovaným porušením nájemní smlouvy spočívajících v nehrazení nájemného ve sjednané výši, hlukem narušujícím sousedské vztahy v domě apod. Oznámením ze dne 28. 12. 2020 poskytli žalobci oběma žalovaným tři měsíce na přestěhování do jiného bytu a možnost uhradit dlužné nájemné ve splátkách. Dopisem ze dne 15. 4. 2021 vyzval právní zástupce žalobců oba žalované k předání vyklizeného bytu s veškerým vybavením. Žalovaní tak neučinili, se žalobci přestali komunikovat a předmětný byt po skončení nájmu nevyklidili. 2. Usnesením ze dne 9. června 2021, č. j. 6 C 218/2021-15 soud vyzval žalované, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřili k připojené žalobě. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že od března letošního roku se intenzivně snaží sehnat cenově dostupný byt, avšak bezvýsledně. Situaci se spolu s 1. žalovaným budou snažit vyřešit v co nejkratší době. 3. Žalovaní se nedostavili k jednání soudu, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni ani včas nepožádali o odročení jednání z důležitého důvodu. Žalovaná [číslo] telefonicky oznámila soudu, v den konání ústního jednání, že se nedostaví z důvodu péče o nezletilé děti a žalovaný [číslo] z důvodu péče o svého otce. Taková omluva však není ze strany soudu považována za řádnou a včasnou. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaných podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“) a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. 4. Z nájemní smlouvy ze dne 8. 10. 2020 soud zjistil, že mezi žalobci jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci byla uzavřena nájemní smlouva, dle které žalobci přenechali předmětný byt do užívání žalovaným a žalovaní se zavázali za užívání hradit nájemné. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 8. 10. 2020 do [datum]. Z Oznámení k užívání předmětu nájmu – bytu [číslo] ze dne 28. 12. 2020 soud zjistil, že s ohledem na skutečnost, že ve společné domácnosti s žalovanými bydlí dvě nezletilé děti, umožnili žalobci žalovaným předmětný byt užívat do 31. 3. 2021. Z Uznání dluhu a dohody o splátkách soud zjistil, že žalovaní společně a nerozdílně uznali dluh za nájem a užívaní bytu po skončení smluvního vztahu v celkové výši 41 150 Kč. Z dopisu právního zástupce žalobců ze dne 15. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalované, aby nejpozději do 7 dnů ode dne doručení výzvy předmětný byt vyklidili a předali ho žalobcům. Výzva byla učiněna v písemné formě a zaslána 2. žalované, což žalobce prokázal dodejkou. 5. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen “o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jí vydal. Jde o ochranu vlastnického práva, směřovanou proti tomu, kdo vlastníkovi věc neoprávněně zadržuje. V případě, že jde o nemovitost, je třeba domáhat se jejího vyklizení a předání žalobci. 6. Žalovaní nesporovali tvrzení žalobců o tom, že jsou vlastníky předmětného bytu, že mezi stranami sporu byla uzavřena označená nájemní smlouva, podle které nájem skončil 31.3.2021. 7. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobci prokázali, že mezi účastníky sporu byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 ve spojení s § 2235 o. z., na základě které se žalobci jako pronajímatelé zavázali přenechat shora uvedený byt do užívání žalovaným a žalovaní jako nájemci se zavázali platit nájemné. Z nájemní smlouvy ze dne 8. 10. 2020 a Oznámení k užívání předmětu nájmu – bytu [číslo] ze dne 28. 12. 2020, vyplývá, že nájem byl sjednán do 31. 3. 2021. Žalobci ve smyslu § 2285 o. z. vyzvali žalované k opuštění bytu dopisem ze dne 15. 4. 2021 Touto výzvou splnili podmínku pro nepokračování v užívání nájmu žalovanými. Podle § 2292 o. z. je nájemce povinen odevzdat byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Nájem skončil ke dni 31. 3. 2021, nicméně žalovaní jako nájemci vyklizený byt nepředali, zdržují se po skončení nájemní smlouvy ve výše uvedeném bytě bez právního důvodu, omezují tak vlastnické právo žalobců, a proto se žalobci důvodně domáhali ochrany svého vlastnického práva žalobou na vyklizení bytu dle ustanovení § 1040 o.z.. Na základě shora uvedeného soud žalobě vyhověl a zavázal oba žalované povinností vyklidit a vyklizený předat žalobcům byt [číslo] nacházející se v prvním patře domu [adresa], ulice [ulice], v katastrálním území a obci [obec], ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku. Lhůtu k vyklizení soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Vzhledem k tomu, že žaloba byla k soudu podána důvodně a před jejím podáním byli oba žalovaní vyzváni k dobrovolnému splnění své povinnosti byt vyklidit, přiznal soud ve prospěch žalobců právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízení podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř.. Žalobcům bylo přiznáno právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif. Jedná se o čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby k soudu, účast na jednání) a náleží mu tak odměna za každý úkon ve výši 1 500 Kč podle § 7 bod 5 za užití § 9 odst. 1 advokátního tarifu, § 11 odst. 1 písmeno a), d) a g) advokátního tarifu. Dále se jedná o 4 x 300 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, celkem 1 200 Kč a k tomu 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 1 512 Kč. Advokátovi žalobců dále náleží náhrada za cestovné ve směru [obec] – [obec] a zpět při vzdálenosti celkem 350 km za užití osobního automobilu Volvo XC90 2.0 D, při průměrné spotřebě 6 l /100 km nafty při vyhláškové ceně 27,20 Kč (§ 4 písmeno c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.). Při základní náhradě 4,40 Kč km dle téže vyhlášky a spotřebě pohonných hmot dle technického průkazu se jedná o cestovné ve výši 2 111,20 Kč. I z této částky náleží advokátovi žalobců 21 % DPH ve výši 443,35 Kč. Soud dále přiznal ve prospěch advokáta žalobce náhradu za promeškaný čas ve výši 1 000 Kč), tj. 10 půlhodin po 100 Kč, za cestu [obec] – [obec] a zpět a DPH z této částky ve výši 210 Kč Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 17 476,55 Kč a žalovaní jsou povinni nahradit je k rukám advokáta žalobců podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Lhůta ke splnění této povinnosti byla rovněž stanovena s odkazem na ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.