6 C 37/2019-149 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je dědičkou po zůstavitelce [jméno] [příjmení], která zemřela dne [datum], naposledy bytem [adresa]. Uvedla, že žalobkyně je jedinou dcerou zůstavitelky. V průběhu dědického řízení vedeného Okresním soudem v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 1132/2018 se dozvěděla, že zůstavitelka zanechala listinu o vydědění sepsanou dne 14.7.2009. Předmětnou listinou vydědila svou dceru – žalobkyni z důvodu uvedených v ustanovení § 469a) odst. 1 písmeno a), b) a d) zákona č. 40/1964 Sb. Zůstavitelka rovněž stanovila, aby se důsledky vydědění vztahovaly také na děti žalobkyně. Zůstavitelka zemřela jako vdova a žalobkyně, nebýt listiny o vydědění, by byla jedinou zákonnou dědičkou. Třetí žalovaný je bratrem zůstavitelky, první a druhý žalovaní jsou dětmi sestry zůstavitelky [jméno] [příjmení], která zemřela. 2. Žalobkyně uplatnila své právo na dědictví, a proto jí soudní komisařka usnesením ze dne 4.12.2018, č. j. 20 D 1132/2018-29 vyzvala podat žalobu na určení, že je dědičkou po zůstavitelce. Dědické řízení je přerušeno do pravomocného skončení tohoto řízení. Žalobkyně v souladu s učiněnou výzvou podala předmětnou určovací žalobu k soudu. Namítla neplatnost listiny o vydědění z důvodu neexistence zákonných důvodů pro vydědění. 3. Žalobkyně uvedla, že byla zůstavitelkou a jejím manželem [jméno] [příjmení] v sedmi letech adoptována. Zůstavitelka byla tedy její matkou, která jí částečně vychovávala. V mládí byla často nemocná, a proto často pobývala ve zdravotnických zařízeních. Od patnácti let bydlela v dětském domově, ale s rodiči udržovala stálý kontakt. Jezdila pravidelně za nimi a stýkala se i s širším okruhem rodiny. Rodiče jezdili za ní. Když dosáhla zletilosti, založila vlastní rodinu a vedla svoji domácnost. Nemůže tak obstát první z důvodů vydědění uvedený v předmětné listině, tedy to, že dcera [jméno] (žalobkyně) už více než třicet let se zůstavitelkou nežila ve společné domácnosti. 4. Dále namítla, že nemůže obstát ani tvrzení zůstavitelky o tom, že po celou dobu byly s dcerou problémy, dcera si neustále půjčovala peníze, které nikdy nevrátila. Zůstavitelka žalobkyni poskytovala finanční příspěvky pouze do doby, kdy začala žalobkyně být výdělečně soběstačná. Jakmile byla dospělá, žádné peníze si od matky nepůjčovala. 5. Dle tvrzení žalobkyně nemůže obstát ani další důvod uvedený v listině o vydědění, tedy to, že zůstavitelce s ničím nepomáhala, a to ani, když zůstavitelka byla nemocná, nejevila o zůstavitelku žádný zájem, nekomunikuje s ní. Žalobkyně namítla, že zůstavitelce pomáhala do doby, kdy o to stála. Zajímala se o ní, pravidelně jí navštěvovala společně se svými dětmi, případně si spolu volali. Postupně však matka žalobkyni přestala zvát na návštěvy, odmítala se s ní stýkat. Zůstavitelka nestála o žádné osobní návštěvy ze strany žalobkyně. Nechtěla, aby jí navštěvovaly děti žalobkyně. Žalobkyně pomáhala své matce do doby, kdy o to jmenovaná stála do doby, kdy začala pomoc bezdůvodně odmítat. 6. Žalobkyně nesouhlasila ani s dalším důvodem uvedeným v listině o vydědění, že často požívala alkohol a měla s ním problémy. Namítla, že žádné problémy s alkoholem neměla a ani nemá. V žádném podnapilém stavu matku telefonicky nekontaktovala. Celá pasáž textu je smyšlená. Žalobkyně žije řádným životem. Vychovala svých šest dětí a nyní má 10 vnoučat. Od roku 2009 je navíc pěstounkou. Vždy vedla řádný život. O tom svědčí i zprávy založené u opatrovnického soudu v [obec] pod sp. zn. 0 P 172/2009. Zůstavitelka dále vydědila žalobkyni z toho důvodu, že žalobkyně měla dluhy, které se nesnažila nijak řešit. Darovala jí čtvrtinu podílu domu, ve kterém zůstavitelka bydlela, a sice domu [adresa] v obci a [katastrální uzemí]. Bylo vedeno několik exekucí, což zůstavitelka těžce nesla, zejména po psychické stránce. Dcera nejevila žádný zájem tuto vzniklou situaci řešit. S údržbou nemovitosti, která byla z jedné čtvrtiny i v jejím vlastnictví, zůstavitelce nijak nepomáhala. Veškerou pomoc zůstavitelce poskytoval [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] (žalovaní 1., 2.). 7. Žalobkyně nesporovala tvrzení o tom, že měla dluhy. Ty se však snažila aktivně řešit. Exekuce proti ní byly vedeny, ale žalobkyně vstoupila do oddlužení a veškeré dluhy byly uhrazeny v rámci insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Hradci Králové pod spisovou značkou [insolvenční spisová značka]. Následně bylo stejným soudem rozhodnuto o splnění oddlužení. Stalo se tak dne 30.11.2016. Tím byly veškeré dluhy zcela vyrovnány. Zůstavitelka žalobkyni neumožňovala pomoc s údržbou o nemovitost, jak požadovala. Šlo o dvojdomek, kde ve vedlejším domku bydlela sestra zůstavitelky a matka žalovaných 1., 2. Zůstavitelka vždy říkala, že jí s péčí o domek pomohou děti její sestry. Žalobkyně dále uvedla, že údaje v listině o vydědění nejsou pravdivé. Zůstavitelka byla zřejmě ovlivněna žalovanou [celé jméno žalované], která žalobkyni sdělila, ať matku nehledá, že jí matka stejně nechce vidět. 8. Žalobkyně shrnula, že nemohla být platně vyděděna, neboť důvody vydědění uvedené zůstavitelkou neexistují. 9. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. Navrhli její zamítnutí. Poukázali na to, že na straně žalobkyně není dán naléhavý právní zájem na takovém určení a listinu o vydědění ze dne 14.7.2009 považují za projev pravé vůle zůstavitelky [jméno] [příjmení]. Tato listina obsahuje pravdivé informace a jedná se o projev vůle učiněný za plného vědomí a znalosti jeho důsledků. Proto je nutné takový projev vůle respektovat. Namítli, že žalobkyně měla neustále problémy s penězi, resp. jich měla nedostatek. Opakovaně zůstavitelku žádala o půjčky. O tom svědčí jejich vzájemná korespondence. Žalobkyně se o zůstavitelku vůbec nezajímala. Nenavštěvovala ji, nepomáhala ji ve stáří ani v nemoci. Veškerou oporu a pomoc poskytovali zůstavitelce žalovaní, nejvíce žalovaní 1., 2. V nich měla zůstavitelka po smrti svého manžela oporu. Poslední dva roky života žila zůstavitelka v Domě klidného stáří v [obec] Ani tam ji žalobkyně nenavštívila. Na návštěvu za ní jezdila převážně žalovaná [číslo]. Finanční situace žalobkyně byla dlouhodobě neuspokojivá. Bylo proti ní vedeno i mnoho exekucí. Žalobkyně zdědila po svém otci [jméno] [příjmení] jednu čtvrtinu nemovitosti na adrese [adresa]. Tato část nemovitosti byla postižena exekucí. To způsobilo zůstavitelce obrovské psychické problémy spojené s ohrožením jejího bydlení. Zůstavitelka byla nucena odkoupit si podíl žalobkyně na svých nemovitostech v rámci exekutorské dražby vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [číslo jednací]. 10. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 20 D 1132/2018 bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne 29.8.2018. K provedení úkonu v řízení o pozůstalosti byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec], jako soudní komisař. Jedinou dcerou zůstavitelky byla žalobkyně [celé jméno žalobkyně]. V průběhu dědického řízení bylo dále zjištěno, že bratrem zůstavitelky je [celé jméno žalovaného] (žalovaný [číslo]) – bezdětný. Sestra pozůstalé - [jméno] [příjmení] zemřela a zanechala dvě děti [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] (žalovaní 1., 2.). 11. Z obsahu dědického spisu bylo dále zjištěno, že zůstavitelka zanechala listinu o vydědění ze dne 14. července 2009. Listina je psána na počítači za účasti dvou svědků. Touto listinou vydědila svou dceru [celé jméno žalobkyně] (žalobkyni), a to z důvodů uvedených v ustanovení § 469a) odst. 1 písmeno a), b) a d) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31.12.2013. Zůstavitelka stanovila, aby se důsledky vydědění vztahovaly na děti dcery [celé jméno žalobkyně]. 12. Zůstavitelka zemřela jako vdova a jako jediná dědička ze zákona by přicházela v úvahu, v případě, že by zůstavitelka nezanechala listinu o vydědění, pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně]. Ta byla ze strany notářky vyrozuměna o dědickém právu a prohlásila, že dědictví neodmítá a je způsobilá dědit. Vzhledem k tomu, že uplatnila právo na dědictví, rozhodla pověřená soudní komisařka usnesením ze dne 4. prosince 2018, č. j. 20 D 1132/2018-29 tak, že uložila žalobkyni povinnost ve lhůtě do dvou měsíců ode dne doručení usnesení podat u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí žalobu na určení, že je dědičkou po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Do pravomocného skončení takového řízení přerušila řízení o dědictví. Usnesení nabylo právní moci 28.12.2018. Žalobkyně byla odkázána k podání předmětné žaloby podle ustanovení § 170 odst. 1 a 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních Soudní komisařka své rozhodnutí odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení o pozůstalosti je veden spor o skutkové okolnosti rozhodné pro posouzení dědického práva. Tento spor se nepodařilo vyřešit dohodou a je proto na místě potupovat podle ustanovení § 1672 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Na straně žalobkyně se jeví dědické právo jako nejslabší, bylo podání