7 C 108/2020-84 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení neexistence zástavního práva zřízeného ve prospěch žalovaného na majetku žalobců, a to bytu [číslo] v bytovém domě [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] přičemž k vlastnictví tohoto bytu náleží spoluvlastnický podíl na společných částech popsaného bytového domu a popsaného pozemku, oboje o velikosti [číslo] z celku, přičemž předmětný byt je ve společném jmění žalobců, v obci a [katastrální uzemí] zapsán na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí], pro zajištění pohledávky žalovaného vůči [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na vrácení zápůjčky ve výši Kč 1 000 000 Kč, které bylo do katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] zapsáno pod č. V – [číslo] [rok] – [anonymizováno], s právními účinky vkladu práva ke dni 25.7.2017, když vklad byl proveden dne 17.8.2017 Smlouva o zápůjčce byla mezi dlužníkem [jméno] [příjmení] a žalovaným uzavřena dne 21.7.2017, kdy zápůjčka byla dle smluvních ujednání převzata bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalobci poukázali na skutečnost, že smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem, kdy současně namítli, že ke dni sepisu zástavní smlouvy (tj. dne 25.7.2017) bylo ve skutečnosti poskytnuto pouze 100 000 Kč dne 24.7.2017 a dne 24.7.2020 částka 200 000 Kč. Žalobcům je známo, že mezi dlužníkem a žalovaným existují další nároky, avšak zástavní smlouva nezajišťuje žádné další budoucí pohledávky. Částka 300 000 Kč přitom již byla dlužníkem žalovanému vrácena, zajištěná pohledávka tedy neexistuje, zanikla splněním dle § 1376 o.z. Evidovanou zástavou jsou přitom žalobci ve svém vlastnictví i nadále omezování, ačkoliv tato vada bytu již neexistuje. Žalobci jsou omezeni v dispozici se svým bytem, je snížena jeho hodnota a uvedená skutečnost se rovněž negativně projevuje na úvěruschopnosti žalobců – proto mají žalobci naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva, resp. výmazu z katastru nemovitostí. 2. V průběhu řízení žalobci svou argumentaci doplnili tím, že předmětná smlouva o zápůjčce byla simulovaným právním úkonem, neboť vůlí dlužníka [příjmení] nikdy nebylo si peníze půjčit. Uvedená smlouva je proto neplatná a v důsledku toho ani nemohlo platně vzniknout zástavní právo. Předmětná smlouva a na to navazující zástava byla pouze jistotou pro žalovaného pro případ, že by se nepodařilo započíst výrobu a obchodování prostřednictvím [právnická osoba] s.r.o.. Nikdy nebylo dohodnuto, že smlouva o zápůjčce bude reálně plněna, tedy postupně splácena. Bylo mezi nimi naopak dohodnuto, že v případě nefungování spolupráce bude částka 1 mil Kč zaplacena jako kompenzace žalovanému. O skutečném úmyslu stran se žalobci dozvěděli až následně od dlužníka [příjmení], který jim poskytl své vyjádření. Dodali, že v červenci 2017 je dlužník [příjmení] požádal o zřízení zástavního práva k bytu, kdy jim sdělil, že je v obchodním vztahu s žalovaným. Dlužníkovi [příjmení] vyhověli, neboť k němu měli důvěru jako rodinnému příslušníkovi. Obchodní spolupráce mezi dlužníkem [příjmení] a žalovaným začala na jaře 2017, kdy zvolili model, podle kterého žalovaný v srpnu 2017 odkoupil od [jméno] [příjmení] její obchodní podíl ve [právnická osoba] s.r.o. a dlužník [příjmení] měl žalovanému pomoci s jejím rozvojem. Uvedený vztah nebyl upraven žádnou písemnou smlouvou. Mezi dlužníkem [příjmení] a žalovaným byla uzavřena dohoda podle které žalovaný dlužníkovi [příjmení] uhradí platbami na pomezí mzdy ve splátkách 50 000 – 100 000 – 150 000 Kč, celkem 650 000 Kč jako odměnu za výkon. Z důvodu finančních problémů dlužníka [příjmení] byly částky zasílány na účet žalobců. Jmenovaná společnost začala fungovat a byla zisková, proto se dlužník [příjmení] a žalovaný dohodli na další spolupráci, kdy dlužník [příjmení] takto obdržel částku 350 000 Kč, kdy tato částka byla realizována několika platbami vyúčtovanými jako dodávky a služby poskytnuté společnosti [právnická osoba] paní [jméno] [příjmení] a jí byly dané částky předány. Následně se vztahy mezi dlužníkem [příjmení] a žalovaným zhoršily v důsledku nerealizovaného obchodu v Rusku, který přinesl jmenované společnosti ztráty. Dílčí platby na dluh pak ve skutečnosti nebyly platbami na zápůjčku, ale platbami na náhradu škody ze strany dlužníka [příjmení], který se cítil být povinen škodu žalovanému nahradit. 3. V závěrečném návrhu pak žalobci zopakovali dosavadní procesní obranu a doplnili, že pokud se žalovaný s dlužníkem [příjmení] dohodli na jiném časovém rámci a povaze poskytnutých plateb, nejsou žalobci tímto vázáni, nevyslovili s tím souhlas a zajištění se tudíž nemůže týkat jiných pohledávek než poskytnutých ke dni uzavření zástavní smlouvy – žalobci nemohou platně zajistit závazek, o jehož skutečné povaze nevědí. 4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Poukázal zejména na okolnosti uzavření smlouvy o zápůjčce a zástavní smlouvy. Žalobci jsou tchánem a tchýní dlužníka [jméno] [příjmení], který také připravoval text obou smluv. Dále namítl, že uhrazením částky 300 -350 tis. Kč nedošlo k zániku zápůjčky jejím splněním, kdy z bankovních výpisů a emailové komunikace s právním zástupcem dlužníka [příjmení] a zároveň zástupce žalobců ze dne 23.9.2018 a 13.2.2019 jednoznačně vyplývá, že pohledávka zajištěná zástavním právem převyšuje žalobci tvrzenou částku 300 000 Kč a tvrzení žalobců tak znamenají snahu o využití případného omylu, do kterého žalovaného uvedli žalobci a dlužník [příjmení] při snaze vylákat ze žalovaného finanční plnění v rozsahu 1 mil Kč. Ten byl také reálně poskytnut, kdy dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] (účet tchýně dlužníka) převedena z účtu žalovaného částka 100 000 Kč, dne 21.7.2017 částka 200 000 Kč, dne 28.7.2017 částka 150 000 Kč, dne 30.8.2017 částka 150 000 Kč a dne 19.9.2017 částka 50 000 Kč a to vždy s poznámkou„ půjčka [jméno] [příjmení]“. Zbylá částka byla žalovaným poskytnuta dlužníkovi v hotovosti dle pokynů dlužníka ke krytí aktuálních exekučních závazků. 5. Žalovaný v reakci na doplněnou argumentaci žalobců stran důvodu plateb žalovaného dlužníkovi [příjmení] a stran důvodů dílčích plateb na vrub dluhu ze strany dlužníka [příjmení] uvedl, že tato tvrzení jsou zcela nevěrohodná, postrádající prostou logiku tvrzeného jednání, která jsou v rozporu s objektivně existujícími skutečnostmi plynoucích z provedeného dokazování. V této souvislosti opětovně poukázal na emailovou korespondenci mezi právními zástupci a skutečnost, že poskytnuté plnění ze strany žalovaného na účet žalobkyně a/ obsahovaly vždy dovětek„ půjčka [jméno] [příjmení]“. Současně potvrdil, že dlužník [příjmení] pro žalovaného vykonával práci pro [právnická osoba] s.r.o., avšak výlučně jako zaměstnanec na základě pracovní smlouvy ze dne 30.11.2017, kdy pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni 18.5.2018. Po celou dobu byla dlužníkovi [příjmení] vyplácena řádná mzda. 6. Rovněž žalovaný v rámci závěrečného návrhu zopakoval důvodu pro zamítnutí žaloby, kdy zejména poukázal na časovou souslednost a nevěrohodnost výpovědi svědka [příjmení] ve světle provedených listinných důkazů. 7. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne 21.7.2017 bylo soudem zjištěno, že ta byla uvedeného dne sepsána a podepsána žalovaným jako věřitelem a [jméno] [příjmení], [datum narození]) jako dlužníkem. Předmětem smlouvy byl závazek věřitele – téhož dne splněný poskytnout dlužníkovi 1 000 000 Kč, kdy dlužník současně potvrdil jejich převzetí bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Dlužník potvrdil přijetí uvedené částky s tím, že tuto uhradí do 31.8.2018 a to v průběžných měsíčních platbách. Zapůjčená částka je dle prohlášení stran zajištěna zástavním právem. 8. Z výpisu z Osobního účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že na tento byla dne 20.7.2017 přijata platba 100 000 Kč, dne 24.7.2017 platba 200 000 Kč, a to vše z účtu„ [celé jméno žalovaného]“ č. [bankovní účet] s vyznačenou poznámkou„ půjčka [příjmení]“. Ze zprávy [obec] spořitelny a.s. ze dne 21.8.2020 a nesporných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že majitelem uvedeného účtu jest [celé jméno žalobkyně], [datum narození] (žalobkyně a/). 9. Z výpisu účtu [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla na účet č. [bankovní účet] zaslána dne 20.7.2017 platba 100 000 Kč, dne 21.7.2017 částka 200 000 Kč, dne 28.7.2017 částka 150 000 Kč, dne 30.8.2017 částka 150 000 Kč a dne 19.9.2017 částka 50 000 Kč, vždy s poznámkou„ půjčka [jméno] [příjmení]“. 10. Emailem ze dne 18.7.2017 adresovaným [jméno] [příjmení] žalovanému jmenovaný [jméno] [příjmení] reagoval na předchozí jednání s žalovaným, kdy žalovanému zaslal odkaz na inzerát prodeje bytu ve [obec], kdy žalovaného současně ujistil, že v případě eventuálního prodeje bytu žalobců by činila jeho hodnota 2 mil Kč. Dále uvedl, že má plné dispoziční právo k účtu [anonymizována dvě slova] a tudíž můž