7 C 56/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne 2.5.2019 ve výši 12 000 Kč a který se žalovaný zavázal řádně splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách včetně poplatku za jeho poskytnutí ve výši 396 Kč. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce [webová adresa]. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. K čerpání předmětného úvěru došlo prostřednictvím služby [anonymizováno] na účet žalovaného dne 2.5.2019. Sjednány byly dále volitelné služby a to poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč. V rámci druhé až osmé splátky byl vynášen pevný úrok ve výši 588 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil v rozporu se smlouvou pouze dne 13.6.2019 částku 1 343 Kč a dne 20.9.2019 částku 6 232 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nehradil, proto byl žalobcem vyzýván k jeho úhradě. Za to byl účtován dne 24.10.2019 poplatek ve výši 248 Kč. V souvislosti s prodlením pak byla žalovanému účtována smluvní pokuta dne 9.12.2019, 20.2.2020 a 6.8.2019 vždy po 500 Kč. Žalovanému v souvislosti s jeho prodlením byly dále účtovány účelně vynaložené náklady a to ve dnech 13.6.2019, 8.7.2019, 6.8.2019, 9.9.2019, 11.11.2019, 9.12.2019, 6.1.2020, 21.2.2020 a 24.2.2020 v celkové výši 990 Kč. Jelikož žalovaný úvěr ani přes opakované výzvy žalobce neuhradil, došlo k jeho zesplatnění dne 24.2.2020. Poté byla z důvodu prodlení žalovanému dále účtována smluvní pokuta ve výši 1 126 Kč. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny 9 500 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 495 Kč, poplatků za SMS servis 245 Kč, úroků 1 764 Kč, účelně vynaložených nákladů 560 Kč a smluvních pokut 2 126 Kč, kdy provedené platby byly započítány na jednotlivé nároky dle smluvních ujednání. 2. Usneseními ze dne 26.5.2021, č.j. 7C 56/2021-20 a č.j. 7C 56/2021-21 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. 3. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Smlouvou o úvěru ze dne 2.5.2019 (ID žádosti [číslo]) a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalobce prokázal svá tvrzení o tom, že uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč za poplatek 396 Kč. Roční úroková sazba činila 49,10%, úvěr byl splatný formou 24 splátek. Sjednány byly dále volitelné služby a to poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč. V rámci druhé až osmé splátky byl vynášen pevný úrok ve výši 588 Kč. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla mezi účastníky ujednána možnost účtování poplatku 100 Kč za upomínání a smluvní pokuta 10% jistiny úvěru, max. 0,1% denně z dlužné částky. Smlouva samotná obsahovala rovněž splátkový kalendář, byly podrobněji popsány jednotlivé poskytované doplňkové služby úvěru. V části„ Náklady úvěru“ byla dále sjednána smluvní pokuta 500 Kč pro případ prodlení se splacením splátky úvěru a dále jednorázová smluvní pokuta 10% z nesplacené jistiny. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku a žalovaným podepsána jeho identitou – SMS podpisovým kódem dne 2.5.2019. Opisem výpisu proplacení smlouvy žalobce prokázal, že žalovanému byl úvěr ve výši 12 000 Kč poskytnut dne 2.5.2019 na jeho účet č. [bankovní účet]. Identita žalovaného byla ověřena skenem jeho občanského průkazu. Výpisem čerpání, splátek a úhrad žalobce doložil, jakým způsobem byl úvěr žalovaným hrazen, které poplatky za doplňkové služby a náklady upomínání byly žalovanému účtovány. Poslední výzvou před zahájením vymáháním celého úvěru ze dne 6.1.2020 a výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 24.2.2020 žalobce prokázal, že žalovaného informoval o jeho prodlení, vyzýval jej k úhradě dluhu s tím, že nakonec přistoupil k jeho zesplatnění. Předžalobní výzvou ze dne 21.7.2020 vč. poštovního podacího archu žalobce doložil, že ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k dobrovolnému splnění povinnosti. 5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1820 o.z. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen„ prostředek komunikace na dálku“) nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také zde uvedené údaje. 7. Dle § 561odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 8. Ust. § 562 odst. 1 a 2 o.z. poté stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 9. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 11. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 12. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobci tak vzniklo právo zesplatnit úvěr tak, jak je uvedeno v žalobě, a požadovat po žalovaném k doplacení celou dlužnou částku, která je představována dlužnou jistinou ve výši 9 500 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 495 Kč, poplatků za SMS servis 245 Kč, úroků 1 764 Kč, účelně vynaložených nákladů 560 Kč a smluvních pokut 2 126 Kč. Soud shledal nárok žalobce důvodným, neboť se jedná o nároky, které vyplynuly pro žalobce přímo ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovaným a dále na základě zákona (§ 2395 o.z., §2048 o.z., § 122 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, vzniklo žalobci rovněž právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nařízení vlády č. 351/20