10 C 120/2022-34 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení celkem 38 076,36 Kč s příslušenstvím jako ceny sdružených služeb dodávky elektřiny za období od 31. 3. 2020 do 23. 3. 2021 ve výši 35 361,71 Kč a za období od 24. 3. 2021 do 5. 5. 2021 ve výši 2 714,66 Kč, které žalobce dodával do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 11. 2014. Žalovaný při ústním jednání dne 31. 10. 2022 nárok žalobce uznal co do důvodu a výše, v celém rozsahu. Dle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle odst. 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). V případě podané žaloby na zaplacení peněžitého dluhu se jedná o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír. Žalovaný při ústním jednání nárok zcela uznal, soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 38 076,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 524 Kč, z částky 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 378 Kč. Celková náhrada nákladů činí 3 702 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.