10 C 20/2022 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 305 035,04 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 5. 2018, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěrový limit do částky 300.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit s úroky ve výši 13,6 % ročně. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 299.939,04 Kč, smluvních poplatků ve výši 5.096 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a uvedl, že vůči němu nebyl úvěr zesplatněn, žádné zesplatnění mu nebylo řádně doručeno. Úroky považuje za nemravné a nebyl seznámen s obchodními podmínkami, nebyly mu vysvětleny veškeré podstatné skutečnosti ohledně úvěru. 3. Žádostí ze dne 25. 5. 2018 požádal žalovaný o poskytnutí úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 300.000 Kč, jako korespondenční adresu žalovaný uvedl [obec a číslo]. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 29. 5. 2018, jejím předmětem byl úvěrový limit ve výši 300.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úroky ve výši 13,6 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, ve smlouvě jsou výslovně ujednány poplatky za vyjmenované úkony, součástí smlouvy bylo též pojištění. Jako adresa trvalého bydliště je uvedena adresa [adresa]. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že standardní informace o spotřebitelském úvěru byly žalovanému poskytnuty. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 25. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný jako zaměstnanec [právnická osoba] [obec] spol. s r.o. má čistý měsíční příjem ve výši 21.233 Kč, přičemž za posledních 7 měsíců dosáhl hrubého příjmu ve výši 159.323 Kč, čistého příjmu ve výši 130.763 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne 18. 6. 2018 soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 29. 5. 2018 připsána částka 300.000 Kč s poznámkou„ čerpání úvěru [číslo]“. Z výpisu z úvěrového účtu za období od 28. 6. 2018 do 28. 6. 2021 soud zjistil, že dne 29. 5. 2018 byl úvěr čerpán ve výši 300.000 Kč, žalovaný úvěr splácel, ale též dále čerpal a dostal se do prodlení se splácením úvěru, ke dni 28. 6. 2021 činila dlužná jistina po splatnosti 299.939,04 Kč, splatné poplatky 5.096 Kč a smluvní úrok 21.941,68 Kč. Oznámením ze dne 25. 2. 2021 oznámil žalobce žalovanému, že úvěr prohlásil za splatný ke dni 23. 2. 2021 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek, a vyzval jej k úhradě dluhu. Z podacího listu soud zjistil, že dne 26. 2. 2021 byla podána zásilka pro žalovaného s adresou doručení [část obce a číslo], [obec]. Ze sledování zásilek PoštaOnline bylo zjištěno, že zásilka podaná dne 26. 2. 2021 byla dodána dne 2. 3. 2021. Výši a rozpis poplatků soud zjistil ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 7. 7. 2015 Smluvní podmínky soud zjistil ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od 1. 8. 2017 a všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 10. 2017. Předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne 29. 7. 2021 byla podána zásilka pro adresáta žalovaného s adresou doručení [část obce a číslo], [obec]. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Žalovaný uvedl, že mu zesplatnění nebylo doručeno a dluh proto nebyl řádně zesplatněn. Žalobce úvěr ke dni 23. 2. 2021 zesplatnil pro opakované porušování smluvních podmínek žalovaným. Jak bylo v řízení prokázáno ze samotného oznámení o zesplatnění, tak zejména z podacího archu a sledování zásilek, oznámení o zesplatnění žalobce zaslal žalovanému na adresu žalovaného uvedenou jako korespondenční v žádosti o úvěr (která je též dle výpisu z centrální evidence obyvatel adresou trvalého pobytu žalovaného od 2. 5. 2019). V souladu s ust. § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Doručením (dojitím) se stane právní jednání účinným. Jestliže tedy oznámení o zesplatnění bylo žalovanému doručeno na adresu, kterou si sám žalovaný zvolil jako adresu pro doručování (a to i jen vhozem do domovní schránky žalovaného) dne 2. 3. 2021, lze uzavřít, že oznámení o zesplatnění dluhu bylo žalovanému řádně doručeno a právní jednání žalobce o zesplatnění dluhu bylo vůči žalovanému učiněno účinně. K bližšímu odůvodnění dojití právního jednání do sféry adresáta viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1415/2018 a další rozhodnutí v odůvodnění tohoto rozsudku zmíněná. 6. V souladu s ust. § 1931 o.z. smluvní strany ujednaly ve smlouvě právo žalobce prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy za ihned splatné a požádat o jejich předčasné splacení (viz článek III bod 12 písm. a) smlouvy). Jestliže tedy smluvní strany ujednaly právo žalobce na vyrovnání celé pohledávky, nesplní-li žalovaný i jen některou splátku, a takové jednostranné právní jednání žalobce bylo řádně učiněno a doručeno do sféry žalovaného, byl dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru žalobcem řádně zesplatněn. 7. Žalovaný namítal, že sjednaná úroková sazba je v nemravné výši. Smluvní strany ujednaly úroky ve výši 13,6 % ročně. Průměrná výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu byla v době uzavření smlouvy (květen 2018) ve výši 8,49 % ročně (viz statistika ČNB úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice – nové obchody). V souladu s konstantní judikaturou jsou nepřiměřené takové úroky, které přesahují (alespoň) trojnásobek obvyklé úrokové míry (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Jestliže sjednaná úroková sazba je pouhým 1,6 násobkem průměrné výše úroků, nelze v takovém ujednání spatřovat rozpor s dobrými mravy či zneužití převahy podnikatele na úkor spotřebitele a soud má za to, že je takové ujednání ujednáním platným. Žalovaný je proto povinen zaplatit též smluvní úroky. 8. Žalovaný dále namítal, že nebyl seznámen s obchodními podmínkami. Smluvní podmínky, jak bylo v řízení prokázáno, obsahují základní podmínky poskytování úvěru, vysvětlují obsah smlouvy spotřebiteli, vyjmenovávají technické náležitosti smluvního vztahu, veškeré podstatné smluvní náležitosti jsou obsaženy ve smlouvě samotné (k požadavkům na obsah všeobecných obchodních podmínek viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). I kdyby tedy žalovaný se smluvními podmínkami nebyl seznámen (přestože je deklarace o seznámení se s podmínkami začleněna hned do úvodního ustanovení článku I bodu 2 a tedy stěží mohla pozornosti žalovaného uniknout), tyto neobsahují nic podstatného pro posouzení právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když veškeré základní náležitosti jsou obsaženy v těle úvěrové smlouvy. 9. S ohledem na shora uvedené vzal soud v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, jak bylo prokázáno právě ze smlouvy o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěrový limit ve výši 300.000 Kč, žalovaný úvěr čerpal nejprve ve výši 300.000 Kč a dále jej opětovně čerpal v nižších částkách, jak bylo zjištěno z výpisů z běžného a úvěrového účtu žalovaného. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel, jak bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu žalovaného. Žalobce úvěr pro prodlení žalovaného s úhradou splátek zesplatnil, viz odůvodnění shora. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou jistinu ve výši 299.939,04 Kč spolu se smluvními poplatky, jejichž základ a výše byla řádně ujednána ve smlouvě a jak vyplývají z výpisu z úvěrového účtu, ve výši 5.096 Kč, smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. To vše bylo žalovanému umožněno zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., jak navrhoval žalovaný v návrhu smíru, který žalobce neakceptoval, neboť žalobce s úhradou dluhu ve splátkách souhlasil. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Předžalobní výzva dle ust. § 142a o.s.ř. byla doručena do sféry žalovaného, žalobce proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12.202 Kč, z částky 47.700 Kč za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba, replika k vyjádření žalovaného a účast na jednání) po 9.540 Kč dle ust. § 7, 9 a 11 vyhlášky