10 C 39/2022 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 80.803,91 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 11. 2019, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit s úroky ve výši 12,5 % ročně. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 78.703,91 Kč, smluvních poplatků ve výši 2.100 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a uvedl, že vůči němu nebyl úvěr zesplatněn, žádné zesplatnění mu nebylo řádně doručeno. Úroky považuje za nemravné a nebyl seznámen s obchodními podmínkami, nebyly mu vysvětleny veškeré podstatné skutečnosti ohledně úvěru. 3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 19. 11. 2019 prostřednictvím internetového bankovnictví, jejím předmětem byl úvěr ve výši 100.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úroky ve výši 12,5 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, ve smlouvě jsou výslovně ujednány poplatky za vyjmenované úkony. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že standardní informace o spotřebitelském úvěru byly žalovanému poskytnuty. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne 18. 12. 2019 soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 19. 11. 2019 připsána částka 100.000 Kč s poznámkou„ čerpání úvěru [číslo]“. Z výpisu z úvěrového účtu za období od 18. 12. 2019 do 18. 6. 2021 soud zjistil, že dne 19. 11. 2019 byl úvěr čerpán, žalovaný zpočátku splátky splácel, v říjnu 2020 se dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobce žalovaného k úhradě upomínal, ke dni 18. 6. 2021 činila dlužná jistina po splatnosti 78.703,91 Kč, splatné poplatky 2.100 Kč a smluvní úrok 4.208,47 Kč. Oznámením ze dne 24. 2. 2021 oznámil žalobce žalovanému, že úvěr prohlásil za splatný ke dni 22. 2. 2021 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek, a vyzval jej k úhradě dluhu. Z podacího listu soud zjistil, že dne 25. 2. 2021 byla podána zásilka pro žalovaného s adresou doručení [část obce a číslo], [obec]. Ze sledování zásilek PoštaOnline bylo zjištěno, že zásilka podaná dne 25. 2. 2021 byla dodána dne 26. 2. 2021. Výši a rozpis poplatků soud zjistil ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 18. 4. 2019 Smluvní podmínky soud zjistil ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od 1. 8. 2017 a všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 8. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne 29. 7. 2021 byla podána zásilka pro adresáta žalovaného s adresou doručení [část obce a číslo], [obec]. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Žalovaný uvedl, že mu zesplatnění nebylo doručeno a dluh proto nebyl řádně zesplatněn. Žalobce úvěr ke dni 22. 2. 2021 zesplatnil pro prodlení žalovaného s úhradou splátek. Jak bylo v řízení prokázáno ze samotného oznámení o zesplatnění, tak zejména z podacího archu a sledování zásilek, oznámení o zesplatnění žalobce zaslal žalovanému na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě (která je též dle výpisu z centrální evidence obyvatel adresou trvalého pobytu žalovaného od 2. 5. 2019). V souladu s ust. § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Doručením (dojitím) se stane právní jednání účinným. Jestliže tedy oznámení o zesplatnění bylo žalovanému doručeno (a to i jen vhozem do domovní schránky žalovaného) dne 26. 2. 2021, lze uzavřít, že oznámení o zesplatnění dluhu bylo žalovanému řádně doručeno a právní jednání žalobce o zesplatnění dluhu bylo vůči žalovanému učiněno účinně. K bližšímu odůvodnění dojití právního jednání do sféry adresáta viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1415/2018 a další rozhodnutí v odůvodnění tohoto rozsudku zmíněná. 6. V souladu s ust. § 1931 o.z. smluvní strany ujednaly ve smlouvě právo žalobce prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy za ihned splatné a požádat o jejich předčasné splacení (viz článek III bod 11 písm. a) smlouvy). Jestliže tedy smluvní strany ujednaly právo žalobce na vyrovnání celé pohledávky, nesplní-li žalovaný i jen některou splátku, a takové jednostranné právní jednání žalobce bylo řádně učiněno a doručeno do sféry žalovaného, byl dluh žalovaného ze smlouvy o úvěru žalobcem řádně zesplatněn. 7. Žalovaný namítal, že sjednaná úroková sazba je v nemravné výši. Smluvní strany ujednaly úroky ve výši 12,5 % ročně. Průměrná výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu byla v době uzavření smlouvy (listopad 2019) ve výši 8,34 % ročně (viz statistika ČNB úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice – nové obchody). V souladu s konstantní judikaturou jsou nepřiměřené takové úroky, které přesahují (alespoň) trojnásobek obvyklé úrokové míry (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Jestliže sjednaná úroková sazba je pouhým 1,5 násobkem průměrné výše úroků, nelze v takovém ujednání spatřovat rozpor s dobrými mravy či zneužití převahy podnikatele na úkor spotřebitele a soud má za to, že je takové ujednání ujednáním platným. Žalovaný je proto povinen zaplatit též smluvní úroky. 8. Žalovaný dále namítal, že nebyl seznámen s obchodními podmínkami. Smluvní podmínky, jak bylo v řízení prokázáno, obsahují základní podmínky poskytování úvěru, vysvětlují obsah smlouvy spotřebiteli, vyjmenovávají technické náležitosti smluvního vztahu, veškeré podstatné smluvní náležitosti jsou obsaženy ve smlouvě samotné (k požadavkům na obsah všeobecných obchodních podmínek viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). I kdyby tedy žalovaný se smluvními podmínkami nebyl seznámen (přestože je deklarace o seznámení se s podmínkami začleněna hned do úvodního ustanovení článku I bodu 2 a tedy stěží mohla pozornosti žalovaného uniknout), tyto neobsahují nic podstatného pro posouzení právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když veškeré základní náležitosti jsou obsaženy v těle úvěrové smlouvy. 9. S ohledem na shora uvedené vzal soud v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, jak bylo prokázáno právě ze smlouvy o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč, úvěr byl žalovanému poskytnut formou připsání na běžný účet žalovaného, žalovaný úvěr čerpal, jak bylo zjištěno z výpisu z běžného účtu žalovaného. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel, jak bylo zjištěno z výpisu z úvěrového účtu žalovaného. Žalobce úvěr pro prodlení žalovaného s úhradou splátek zesplatnil, viz odůvodnění shora. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou jistinu ve výši 78.703,91 Kč spolu se smluvními poplatky, jejichž základ a výše byla řádně ujednána ve smlouvě a jak vyplývají z výpisu z úvěrového účtu, ve výši 2.100 Kč, smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. To vše bylo žalovanému umožněno zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., jak navrhoval žalovaný v návrhu smíru, který žalobce neakceptoval, neboť žalobce s úhradou dluhu ve splátkách souhlasil. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Předžalobní výzva dle ust. § 142a o.s.ř. byla doručena do sféry žalovaného, žalobce proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.233 Kč, z částky 21.700 Kč za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba, replika k vyjádření žalovaného a účast na jednání) po 4.340 Kč dle ust. § 7, 9 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 1.500 Kč jako 5 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 4.872 Kč. Celková náhrada nákladů činí 31.305 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.