10 C 453/2021 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému strpět provozování kanalizačního potrubí PVC 160 a vyústního objektu – kamenné rovnaniny, provádění úprav, oprav, údržby, rekonstrukce, modernizace a odběru vzorků, za účelem zajištění jeho správného provozu a zlepšení funkčnosti, jakož i vstupu a vjezdu na služebný pozemek a určil, že na služebném pozemku p. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] (dále jen„ služebný pozemek“) je toto kanalizační potrubí umístěno. Dřívější vlastník služebného pozemku uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] – [právnická osoba], smlouvou o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pozemkové služebnosti inženýrské sítě, k uzavření smlouvy samotné nedošlo z důvodu rozhodnutí soudu o převodu na třetí osobu. Stavba kanalizace byla provedena, žalovaný na výzvu k uzavření smlouvy nijak nereagoval. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení a žalobkyně nemá nárok na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti k pozemku s žalovaným. Z otisku nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně byla ke dni [datum] vlastníkem pozemků st. [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] – [právnická osoba] převedla předmět koupě, [anonymizována tři slova] do vlastnictví žalobkyně. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný byl ke dni 21. 7. 2021 vlastníkem služebného pozemku. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 23. 8. 2019, č. j. 8 C 102/2018 – 412, a navazujícího rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 13. 5. 2020, č. j. 27 Co 371/2019 – 490, bylo zjištěno, že byl nahrazen projev vůle žalovaného – České republiky, [anonymizována tři slova], k uzavření smlouvy s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o převodu pozemků dle zákona o půdě, jejímž předmětem byl mimo jiné služebný pozemek. Z kupní smlouvy o prodeji nemovitosti ze dne 6. 8. 2020 bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] převedl vlastnické právo ke služebnému pozemku na žalovaného. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pozemkové služebnosti inženýrské sítě [číslo] ze dne 20. 1. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalovaného, Česká republika – [anonymizována tři slova], se zavázal zřídit pro právního předchůdce žalobkyně věcné břemeno služebnosti inženýrské sítě pro stavbu ČOV u domu [adresa], k. ú. [obec] – odpadní potrubí ke služebnému pozemku. Z rozhodnutí [stát. instituce], Odboru životního prostředí, ze dne 16. 11. 2017, č. j. [číslo] OŽP/RU/60 bylo zjištěno, že pro právního předchůdce žalobkyně bylo vydáno stavební povolení k provedení stavby Čistírna odpadních vod u domu [adresa], k. ú. [obec], situované na pozemcích p. [číslo]. Ze sdělení [stát. instituce], Odboru životního prostředí, ze dne 4. 4. 2019, č. j. [spisová značka] OŽP/RU bylo zjištěno, že byl vydán kolaudační souhlas ke stavbě Čistírna odpadních vod u domu [adresa], k. ú. [obec]. Situování stavby ve služebném pozemku bylo zjištěno z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo]. Výzvou ze dne 31. 8. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě a upozornila jej na možnost podání žaloby za účelem nabytí služebnosti rozhodnutím orgánu veřejné moci. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem svědka, starosty obce Dolní Morava, protože by se jednalo o dokazování nadbytečné, neboť i pokud by byl prokázán záměr žalovaného zastavět služebný pozemek, na právním posouzení věci by se ničeho nezměnilo. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Lze přisvědčil žalovanému, že žalobkyní navrhovaný petit není formulován zcela přesně. Dle ust. § 79 odst. 1 o.s.ř. musí být z návrhu patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Žalobce není povinen formulovat navrhovaný výrok soudu naprosto precizně, k projednatelnosti žaloby postačí, pokud bude z žaloby zřejmé, čeho se žalobce domáhá. Z obsahu podané žaloby je zřejmé, že se žalobkyně domáhá zřízení služebnosti inženýrské sítě (kanalizačního potrubí) a určení, že na služebném pozemku je toto kanalizační potrubí umístěno. Žaloba proto netrpí vadami dle ust. § 43 o.s.ř., a lze ji projednat i v tom znění, v jakém byla žalobkyní formulována. K určení, že je kanalizační potrubí umístěno na služebném pozemku Dle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Základním předpokladem pro vyhovění určovací žalobě je, že její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. (SVOBODA, Karel. § 80 (Naléhavý právní zájem). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 432, marg. č. 3) Je zřejmé, že na služebném pozemku byla část kanalizačního vedení vystavěna. Nicméně určení, že se zde kanalizace nachází, ničeho neřeší, nezakládá žalobkyni žádná práva odpovídající služebnosti, ani žalovanému žádné povinnosti ze služebnosti. Takové určení nijak nereguluje vztahy mezi účastníky, ani by nemohlo být podkladem pro zápis v katastru nemovitostí. Žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem, přičemž takový nedostatek je zcela zjevný, soud proto žalobkyni neposkytoval poučení dle ust. § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř., a žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhá deklarace kanalizačního vedení, zamítl. Ke zřízení služebnosti Dle ust. § 1267 odst. 1 o.z. služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. Dle ust. § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. Jak stanoví občanský zákoník, služebnost se nabývá pouze taxativně vyjmenovanými způsoby. Existence služebnosti je významným zásahem do práv vlastníka a při rozhodování o zřízení služebnosti je třeba vlastnické právo osoby šetřit v nejvyšší možné míře, proto zřídit služebnost rozhodnutím soudu (orgánu veřejné moci) lze pouze tehdy, je-li to zákonem výslovně předpokládáno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2950/2019). Je nepochybné, že žalobkyně (respektive její právní předchůdce) byla při provádění stavby v dobré víře, že po provedení stavby a jejím zaměření bude ke služebnému pozemku zřízena služebnost. Nicméně ani v takovém případě soud nemůže z vlastní úvahy přiznat žalobkyni právo nad rámec zákona, když ani občanský zákoník, ani stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) či vodní zákon (zákon č. 254/2001 Sb.) nestanoví soudu možnost zřídit služebnost inženýrské sítě, bylo-li na pozemku vystavěno a kolaudováno kanalizační potrubí a noví vlastníci pozemku se o služebnosti nedohodli (viz též HRABÁNEK, Dušan. § 1260 (Způsoby nabývání služebnosti). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1128, marg. č. 42). Soudu proto nezbylo než žalobu i v této části zamítnout. Soud nepřehlédl, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s právním předchůdcem žalovaného smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti. Přestože se žalobkyně svou žalobou nedomáhá uzavření vlastní smlouvy na základě smlouvy o smlouvě budoucí, má soud za to, že je třeba se vyjádřit i k této otázce. S ohledem na ust. § 1107 o.z. přechází závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu, a jiné pouze tehdy měl-li a mohl-li je ten, kdo nabude vlastnické právo, z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon, přičemž závady, které nepřejdou, zanikají. Dle ustálené judikatury (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. 26 Odo 1406/2005) závazky ze smlouvě o smlouvy budoucí na nového vlastníka nepřechází. Ačkoliv tedy žalobkyně svá práva v dobré víře předem zajistila závazkem ze smlouvy o smlouvě budoucí, ani z tohoto důvodu by žalobě nebylo možné vyhovět. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný měl ve věci pl