10 C 474/2021 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 12.910 Kč s příslušenstvím jako dlužné jistiny ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 2. 7. 2017. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 2. 7. 2017, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 14.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 1.960 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2.800 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.600 Kč, v pravidelných týdenních splátkách. Dle karty zákazníka právní předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalované. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky žalobci bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 2. 2021. Výzvou ze dne 13. 5. 2021 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 14.000 Kč. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, na dluh uhradila pouze 1.090 Kč. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci částku 12.910 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.