107 C 7/2021-31 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné domáhal po žalované zaplacení 3 510 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 623,99 Kč. Žalobce uvedl, že dlužná částka ve výši 3 510 Kč je součtem dlužných poplatků, které žalovaná neplatila jako držitel televizního přijímače. Žalovaná se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence přihlásila 1.2.1991. Tímto jednáním jí vznikla zároveň povinnost v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, hradit televizní poplatek ve stanovené výši, tj. 135 Kč měsíčně. Žalovaná nedostála své zákonné povinnosti a televizní poplatky za období od měsíce července 2018 do srpna 2020 neplatila. Měsíční platba televizního poplatku se stala splatnou vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, a to podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně stanovené poplatky nezaplatila, vzniklo žalobci právo podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. uplatnit svůj nárok u soudu a to včetně zaplacení úroku z prodlení. 2. Usnesením ze dne 8.9.2021 č. j. 17C 269/2021-20 vyslovil Okresní soud v Karviné svou místní nepříslušnost a věc po právní moci (6.10.2021) postoupil Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí. 3. Žalovaná k žalobě uvedla, že v roce 2016 se stěhovala do [obec] s tím, že ještě rok dojížděla do [obec]. Za rok 2017 poplatky uhradila. V [obec] zprvu neužívala televizi a rozhlas. Po zakoupení televize v roce 2018 si poplatky přihlásila, konkrétně pak od [číslo] a od té doby hradí poplatky přes SIPO. 4. Žalobce podáním ze dne 20.12.2021 vzal žalobu částečně zpět co do částky 1 890 Kč na jistině a ohledně kapitalizovaného úroku 372,13 Kč. S ohledem na vyjádření žalované totiž dohledal duplicitní platby v evidenci. Navrhl proto, aby řízení bylo co do částky 1 890 Kč a 372,13 Kč zastaveno, a aby žalovaná byla povinna mu uhradit částku 1 726 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 251,86 Kč a dále aby žalovaná mu nahradila náhradu nákladů řízení 1 726 Kč. Procesní zavinění na zastavení řízení dle názoru žalobce nese žalovaná, která porušila svou povinnost danou ustanovením § 8 odst. 6 a § 8 odst. 8 písm. a/z.č. 348/2005 Sb., neboť se od televizního poplatku neodhlásila. 5. Soud nejprve rozhodl o částečném zastavení řízení co do částky 1 890 Kč na jistině a co do částky 372,13 Kč (výrok I. rozsudku) a to podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. podle kterého žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela a podle odst. 2, podle kterého je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 6. Žalobce svá tvrzení obsažená v žalobě prokázal listinnými důkazy, zejména potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků z února 1991. Dále výzvou k zaplacení dlužného poplatku ze dne 26.11.2020, přehledem nezaplacených předpisů a úroků z prodlení. Žalovaná učinila nesporným, že poplatky hradila pouze v průběhu roku 2017 a následně se v novém bydlišti přihlásila k poplatku až 6/2019. 7. S ohledem na shora uvedené soud žalobu shledal co do základu důvodnou podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Soud zavázal žalovanou povinností zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku 1 620 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 251,86 Kč, jehož výše byla uplatněna v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II. rozsudku). Dlužná částka 1 620 Kč se sestává z dlužných poplatků za dobu od 7/ 2018 do 6/2019, tj. 12 * 135 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 20 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta za středníkem, kdy soud k návrhu žalované ji umožnil delší splatnost dluhu. 8. Soud naproti tomu žalobu zamítl co do částky 106 Kč (výrok III. rozsudku), kdy žalobce zřejmě písařskou či matematickou chybou po žalované požadoval na jistině po částečném zpětvzetí žaloby namísto 1 620 Kč (3 510 Kč původně vyčíslený dluh – 1890 Kč přijaté plnění žalované na duplicitní VS) částku 1 726 Kč. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo a podle § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 10. Žalobce byl na jednu stranu ve věci úspěšný co do nároku na zaplacení 1 620 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 251,86 Kč – na druhou stranu neúspěšný naopak co do nároku na zaplacení 106 Kč, přičemž řízení bylo dále částečně zastaveno co do nároku žalobce na zaplacení 1 890 Kč na jistině a co do částky 372,13 Kč. Procesní zavinění na zastavení řízení dle závěrů soudu nese žalobce, který vzal žalobu ohledně 1 890 Kč a částky 372,13 Kč zpět s odůvodněním, že se jedná o platby žalované na poplatek, které dohledal na základě vyjádření žalované k žalobě. Žalobce sice správě poukazuje na znění ustanovení § 8 z.č. 348/2005 Sb., neboť žalovaná se od televizního poplatku neodhlásila, nicméně tato skutečnost na posouzení věci nemá vliv, neboť žalovaná po přestěhování a pořízení televize se k poplatku fakticky opětovně přihlásila 6/2019, splnila svou povinnost a platby poplatku prováděla, přičemž bylo zcela jistě v možnostech žalobce tyto platby spárovat již před zahájením předmětného řízení. 11. Jelikož„ ne/úspěch“ ve věci účastníků je takřka totožný, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.