12 C 100/2021-33 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27.4.2021 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 24.2.2021 použila žalovaná k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy Dopravního podniku města [anonymizováno] [právnická osoba], a to tramvaj linku 10. Žalovaná porušila povinnost cestujícího vyplývající ze zákona a přepravního řádu, když neuhradila stanovené jízdné. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci částku 1 524 Kč (dlužné jízdné a přirážka). Žalovaná tuto částku žalobci neuhradila ani na základě upomínky. 2. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť žalobce s tímto postupem projevil souhlas. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, přičemž byla upozorněna, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.). 3. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná tento den cestovala linkou 10 veřejné hromadné dopravy provozovanou Dopravním podnikem města Prahy, a.s. a uzavřela s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany dopravního podniku byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala jízdním dokladem. Tím porušila své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona. Žalované proto vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, tedy jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1.500 Kč. Žalobce žalovanou upomenul o zaplacení uvedených částek upomínkou ze dne 14.4.2021. 4. Svým jednáním žalovaná porušila povinnost vyplývající ze smlouvy o přepravě osob (§ 2550 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění), když užila k jízdě dopravní prostředek provozovaný žalobcem. Žalované tak vzniklo právo na přepravu oproti povinnosti zaplatit jízdné. Žalovaná však jízdné a přirážku k jízdnému neuhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanoveném termínu svůj dluh neuhradila, žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 160 odst. 1 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) je žalovaná povinna uhradit svůj dluh žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 5. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 200 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 600 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100 Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 1.489 Kč je žalovaná povinna nahradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinna je zaplatit k rukám zástupce žalobce.