12 C 53/2022-35 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21.2.2022 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 1 530 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 29.12.2021 použil žalovaný k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy Dopravního podniku města [anonymizováno] [právnická osoba], a to tramvaj linku 17. Žalovaný porušil povinnost cestujícího vyplývající ze zákona a přepravního řádu, když neuhradil stanovené jízdné. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci částku 1 530 Kč (dlužné jízdné a přirážka). Žalovaný tuto částku žalobci neuhradil ani na základě upomínky. 2. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť žalobce s tímto postupem projevil souhlas. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž byl upozorněn, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.). 3. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 29.12.2021 bylo zjištěno, že žalovaný tento den cestoval linkou 17 veřejné hromadné dopravy provozovanou Dopravním podnikem [územní celek], [anonymizováno] a uzavřel s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany dopravního podniku byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal jízdním dokladem. Tím porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, tedy jízdné ve výši 30 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. Žalobce žalovaného upomenul o zaplacení uvedených částek upomínkou ze dne 9.2.2022. 4. Svým jednáním žalovaný porušil povinnost vyplývající ze smlouvy o přepravě osob (§ 2550 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění), když užil k jízdě dopravní prostředek provozovaný žalobcem. Žalovanému tak vzniklo právo na přepravu oproti povinnosti zaplatit jízdné. Žalovaný však jízdné a přirážku k jízdnému neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanoveném termínu svůj dluh neuhradil, žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 160 odst. 1 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) je žalovaný povinen uhradit svůj dluh žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 5. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 200 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 600 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100 Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 1.489 Kč je žalovaný povinen nahradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.