14 C 135/2018-536 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobci se domáhali vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu dle zákona č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě). Jednalo se o pozemky v katastrálních územích [část obce], [obec] a [část obce], po několikerém zpětvzetí pak požadovali pouze převod pozemku [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobci jsou osoby oprávněné dle zákona o půdě a již více než 25 let marně usilují o převod náhradních pozemků za pozemky, které jim nebyly v restituci vydané. Nevydané pozemky se nacházely v [obec] a již v době jejich přechodu na stát byly určeny k zastavění obytným souborem [příjmení] [jméno]. Restituční nárok byl uplatněn v roce 1992 O tom, že žalobci nejsou vlastníky odňatých pozemků bylo rozhodnuto Magistrátem hl. města Prahy – [anonymizováno] úřadu [číslo jednací] ze dne 12.6.2001 (rozhodnutí 1) a rozhodnutím [anonymizována dvě slova] úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu č.j. SPU 156448/2017 – PM [číslo] ze dne 27.4.2017 ve spojení s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] úřadu, Krajského [anonymizováno] úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu [číslo jednací] ze dne 26.7.2017 (rozhodnutí 2). Rozhodnutí se vztahuje na ideální ½ pozemku č. PK [číslo] v k.ú. [část obce], kde nebyl vlastníkem předchůdce žalobců, [jméno] [celé jméno žalobce] na pozemky [číslo] (část), [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce], kde žalobci nejsou vlastníky každý ideální ¼. Náhradní pozemky za tyto pak nebyly dosud žalobcům převedeny, když veřejné nabídky náhradních pozemků jsou neadekvátní a žalovaný upřednostňuje úplatné veřejné nabídky. Žalobci se tedy po dobu mnoha let nebyli schopni domoci náhradních pozemků, což svědčí o liknavosti a svévolnosti postupu žalovaného a žalobcům nezbývá, než podat žalobu na přímý převod pozemků. Žalovaný rovněž nesprávně určil restituční nárok žalobců, když z rozhodnutí 1 stanovil restituční nárok v hodnotě 38 770,34 Kč (tedy 19 385,17 Kč pro každého z žalobců) a z rozhodnutí 2 částkou 103 643,76 Kč (tedy 51 821,88 Kč pro každého z žalobců). Žalovaný při stanovení nároku nezohlednil stavební charakter odňatých pozemků, i když žalobci požádali o jejich přecenění. žalobci svůj restituční nárok vyčíslili na 1 104 075 Kč pro každého z nich, a to dle znaleckého posudku ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 27.2.2018. Žalobci se mohou domáhat i pozemků, které do veřejných nabídek zařazeny nejsou, a to s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, neboť je to pro ně jediná možnost, jak se domoci svého nároku. Žalovaný nesprávně ocenil restituční nárok žalobců, byl v dlouhodobém prodlení při vypořádání jejich nároků, jeho veřejné nabídky měly nedostatečnou strukturu a kvalitu. Pozemky, které žalovaný ve svých nabídkách prezentuje, jsou malých výměr, s omezeným přístupem, ve svahu apod. Žalovaný převedl množství kvalitních pozemků na jiné osoby, popř. obce dle zákona č. 95/1999 Sb., často za výhodných podmínek. Žalobci nemají řádnou možnost se zúčastnit veřejných nabídek, a to s ohledem na spor o výši restitučního nároku, právní předchůdce žalobců o náhradní pozemky žádal (29.8.2001, 27.11.2001, 18.9.2003, 29.4.2002, 13.10.2003), nebyl však úspěšný. Sami žalobci se veřejných nabídek nezúčastnili, neboť nabízené pozemky nejsou adekvátní pozemkům odňatým. Žalobci uplatnili své právo řádně a ve lhůtách dle zákona v roce 1992, dosud se však nápravy křivd nedomohli. Rozhodnutí o restitučním nároku přišlo až v roce 2017, tedy po více než 25 letech, ačkoliv pro rozhodnutí neexistovaly objektivní překážky. Účast žalobců na veřejných nabídkách není možná kvůli sporu o výši restitučního nároku (rozhodnutí NS ČR sp.zn. 28 Cdo 155/2016). Ohledně neplnění povinností žalovaného při sestavování veřejných nabídek žalobci odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 3767/2009. Nevydané pozemky je třeba ocenit jako stavební, neboť pozemek [číslo] v k.ú. [část obce] přešel do vlastnictví státu za účelem uskutečnění výstavby dne 1.4.1982, stejně jako pozemky [číslo] které na stát přešly k 2.2.1984 za účelem uskutečnění stavby obytného souboru [příjmení] [jméno]. žalobci nejprve požadovali finanční plnění, svou žádost však vzali zpět právě pro nesprávné určení výše restitučního nároku. Náhradní pozemky, jejichž vydání se žalobci domáhají, je třeba ocenit dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ke dni 24.6.1991, což zajistí ekvivalenci plnění a odkázali na rozhodnutí nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 3767/2009, 28 Cdo 1781/2003, 28 Cdo 2281/2012 a Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 3169/07. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že zařazuje do veřejných nabídek dostatečné množství pozemků, které nejsou z převodu vyloučeny, prověřuje je postupně – k požadovaným pozemkům dosud prověření není. Žalovaný by měl pozemky převádět způsobem, který zaručuje všem oprávněným stejný přístup, což je možné pouze za využití veřejných nabídek, jen takový proces je transparentní (rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 495/02, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 3453/2007, 28 Cdo 171/2009, 28 Cdo 3893/2008, 31 Cdo 3767/2009). Není pravdou, že by žalovaný byl v prodlení s uspokojováním restitučních nároků žalobců., když [celé jméno žalobce] vznikl restituční nárok až v souvislosti s rozhodnutím z roku 2017, [celé jméno žalobkyně] je pak držitelkou restitučního nároku od roku 2006, nejedná se tedy o 25 let. Žalobci mohli již dříve uplatnit právo na přecenění nároku, žalovaný nemá povinnost dohledávat doklady o charakteru nevydaných pozemků jako stavebních. Délka 25 let se vztahuje k řízení jiného subjektu, nikoliv žalovaného, svědčí také o nedostatečném projevení zájmu žalobců o převod náhradních pozemků. Nároky restituentů jsou vypořádány z 95%. Žalobci neprokázali konkrétní liknavé chování žalovaného, taková otázka vždy musí být zkoumána individuálně. Žalobci se nikdy neúčastnili veřejné nabídky a nesprávné ocenění nároku namítají až nyní, až po roce 2017, předtím o tom žalovaný neměl žádné informace. Právní předchůdce žalobců se sice nabídek zúčastnil, avšak to, že neuspěl, šlo k jeho tíži (nedoplnění žádosti apod.). Žalobce [celé jméno žalobce] nejprve souhlasil s oceněním a bylo mu vyplaceno náhradní plnění, následně svou žádost o finanční náhradu vzala žalobkyně [jméno] [příjmení] zpět. Žalovaný také uvedl, že délka správního řízení sama o sobě nenaplňuje požadovaný stupeň výjimečnosti, na jejímž základě by vzniklo právo domáhat se vydání pozemku mimo veřejnou nabídku (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 5016/2014). Nahrazení projevu vůle je výjimečným postupem, jehož podmínkami jsou dlouhodobá aktivní a marná snaha oprávněné osoby o získání náhradního pozemku ve veřejných nabídkách a kvalifikovaný nezákonný postup žalovaného. Žalobci 11 let uznávali výši svého restitučního nároku (od doby dědictví po předchůdci žalobců do žádosti o přecenění) a nedomáhali se ani pozemků ani přecenění. Jejich nárok tak je promlčen. Žalovaný také namítal, že nelze oceňovat odňaté pozemky ke dni 24.6.1991, jestliže ke zvýšení hodnoty došlo bez přičinění oprávněné osoby. Pokud byl odňat zemědělský pozemek, je třeba poskytnout náhradu za zemědělský pozemek (rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 101/2003, 28 Cdo 1518/2007, 28 Cdo 2699/2008). Žalovaný pak k pozemku [číslo] v k.ú. [obec] uvedl, že tento pozemek je nepřevoditelný, neboť je zastavěn stavbou garáže, což je patrné z veřejně dostupných leteckých map a fotografií. Na pozemku se také nachází dětské hřiště s herními prvky, pozemek je oplocený a tvoří funkční spojení se stavbou rodinného domu. Tento pozemek také nelze zemědělsky obhospodařovat, když je územním plánem obce určen k zastavění. Pozemek se také nachází v souvislém pásmu zástavby. Žalovaným byly vydány pozemky v řízení u Okresního soudu v Mladé Boleslavi, v současnosti již žádný z nich není ve vlastnictví žalovaných. 3. Žalobci vzali postupně zpět svou žalobu ohledně všech pozemků kromě pozemku [číslo] v k.ú. [obec]. Soud proto ohledně všech pozemků, pro které byla žaloba vzata zpět, řízení dle ust. § 95 odst.2 o.s.ř. zastavil. Při dalším rozhodování pak již vycházel jen z důkazů, vztahujících se k pozemku [číslo] v k.ú. [obec]. 4. Soud ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 10.2.2021, když uzavřel, že žalobci mohou požadovat přímý převod pozemků z vlastnictví státu do svého vlastnictví, když jejich právní předchůdce se snažil účastnit nabídek na převod pozemků, nevydané pozemky však nebyly řádně oceněny a neměl tedy možnost svůj nárok řádně uplatnit. Ocenění, které provedl žalovaný, shledal soud nesprávným a přiklonil se k ocenění, které zohledňuje stavební charakter pozemků. Na všech odňatých pozemcích mělo být vystavěno sídliště [příjmení] [jméno] a již v době převodu pozemků na stát existovaly i územní rozhodnutí. Cena odňatých pozemků tak byla soudem zjištěna ve výši 12 188 764,83 Kč. K námitce žalovaného, že pozemek, jehož převod žalobci žádají je ve funkční souvislosti se stavbou rodinného domu a je