210 C 7/2021-42 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 3.003 Kč jako nákladů za převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 7. 7. 2018 ve výši 357 Kč za celkem 60 ujetých km a náhrady za odborné lékařské vyšetření žalovaného, a to za odběr vzorku náhradu ve výši 301 Kč a za rozbor vzorku náhradu ve výši 2.345 Kč. Soud vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Soud vzal v řízení za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce provedl dne 7. 7. 2018 převoz žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem odborného lékařského vyšetření, přítomnost návykové látky byla u žalovaného prokázána. Zdravotnické zařízení vyúčtovalo odběr vzorku na částku 301 Kč, rozbor vzorku na částku 2.345 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Dle ust. § 24 odst. 2 věty první zákona č. 65/2017 Sb., Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Dle ust. § 24 odst. 3 věty první zákona č. 65/2017 Sb., Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce provedl převoz žalovaného do zdravotnického zařízení k odbornému lékařskému vyšetření. Přítomnost návykové látky byla při vyšetření u žalovaného prokázána. Žalovaný je proto povinen žalobci nahradit náklady za převoz a náklady odborného lékařského vyšetření. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 3.003 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů činí celkem 600 Kč a je představována dvěma paušálními náhradami po 300 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Výrok č. III je pak odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Navrhovatel byl v řízení od poplatku osvobozen, v řízení byl plně úspěšný. Soud proto uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek z podané žaloby.