5 C 14/2021 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 3.895,20 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne [datum]. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 2.000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.895,20 Kč. Ústní jednání se konalo dne 27 1. 2022. Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum], jejím předmětem byl úvěr ve výši 2.000 Kč za poplatek ve výši 1.895,20 Kč, poskytnutý bezhotovostní formou případně hotovostní formou s výběrem u čerpacích stanic [anonymizováno] Smlouva není žalovaným vlastnoručně podepsána, je označena doložkou„ Jméno a Příjmení: [celé jméno žalovaného], SMS kód: [anonymizováno]“. Z otisku stránky„ [právnická osoba] – Správa el. poukázek“ bylo zjištěno, že transakce byla provedena dne [datum]. Právní předchůdce žalobce postoupil tvrzenou pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno sdělením ze dne 17. 4. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 17. 4. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Dle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud je dle ust. § 118a o.s.ř. povinen vyzvat účastníka k doplnění tvrzení a důkazů, avšak takové poučení účastníku poskytne pouze při jednání. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, na základě které mu poskytl úvěr ve výši 2.000 Kč, soud však tato tvrzení z předložených důkazů nevzal za hodnověrně prokázaná. Žalobce se z ústního jednání omluvil, znemožnil proto soudu, aby mu poskytl potřebná poučení za účelem unesení břemene tvrzení a důkazního. (k tomu viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Toliko doložka označení jména žalovaného a náhodného SMS kódu nepostačí ke spolehlivému prokázání, že smlouva byla uzavřena, že byla uzavřena právě s osobou žalovaného a že byla uzavřena smlouva o tomto konkrétním obsahu za ujednání těchto konkrétních podmínek. Žalobce žádné jiné důkazy, které by svědčily ve prospěch jeho tvrzení, nepředložil (například takové, ze kterých by bylo zřejmé, že jimi mohl disponovat pouze žalovaný). Veškeré důkazy připojené žalobcem jsou toliko listiny vytvořené jeho právním předchůdcem, z žádné z těchto listin není patrné aktivní zapojení žalovaného, tedy právní jednání žalovaného. Soud se proto dále zabýval tím, jakým způsobem byly tvrzené peněžní prostředky poskytnuty. Ani zde však žalobce neprokázal, že byly poskytnuty právě žalovanému, když z otisku tabulky lze zjistit maximálně čas provedené transakce, nikoliv osobu, které byly peněžní prostředky poskytnuty. Ani z tohoto dokumentu pak není seznatelné žádné zapojení druhé strany, opět se jedná o otisk systému jedné strany, který není opatřen například podpisem žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, ani že peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty, soudu nezbylo než žalobu zcela zamítnout. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, žalobce je proto povinen nahradit žalovanému náklady řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.