5 C 336/2021-38 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 7.135,17 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o bankovních produktech a službách, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] dne 1. 9. 2016, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému kontokorentní úvěr do částky 5.000 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 6.535,17 Kč, smluvních poplatků ve výši 600 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 1. 9. 2016 smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které poskytl žalovanému úvěr„ Flexikredit“ do částky 5.000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, sjednaný úvěrový limit však překročil, právní předchůdce žalobce povolený úvěrový limit pro opakované porušování smluvních podmínek zrušil. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 7.135,17 Kč a sestávala z jistiny ve výši 6.535,17 Kč a poplatků ve výši 600 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěrový limit do částky 5.000 Kč, žalovaný úvěr čerpal, sjednaný úvěrový limit překročil, na dluh ničeho neuhradil. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 7.135,17 Kč se smluvními úroky a zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.