5 C 64/2022-43 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení celkem 9.120 Kč s příslušenstvím jako dlužného jízdného ve výši šestkrát 20 Kč a přirážky jízdnému ve výši šestkrát 1.500 Kč, neboť žalovaná bez platného jízdního dokladu nastoupila přepravu na lince právního předchůdce žalobce, [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s. ve dnech 22. 5. 2020, 1. 6. 2020, 12. 6. 2020, 19. 6. 2020, 22. 6. 2020 a 26. 6. 2020. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná celkem šestkrát nastoupila do vozidla právního předchůdce žalobce, který provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě, čímž byla uzavřena přepravní smlouva. Žalovaná však uskutečnila jízdy bez platného jízdního dokladu, je proto povinna zaplatit jízdné a přirážky k jízdnému. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou žalobci. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vztahy mezi cestujícím a dopravcem ve veřejné dopravě nad rámec občanského zákoníku upravuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a zákon č. 266/1994 Sb., o drahách a příslušný přepravní řád dopravce. Dle ust. § 2550 o.z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle ust. § 18a odst. 1 písm. c) zákona o silniční dopravě je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku a dle ust. § 18a odst. 2 písm. c) je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Dle ust. § 18a odst. 3 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Obdobně stanoví práva a povinnosti ve veřejné dopravě i zákon o drahách. Žalobce prokázal, že žalovaná uskutečnila celkem šest jízd bez platného jízdního dokladu, tedy porušila svoji povinnost zaplatit jízdné za přepravu. Žalované proto bylo uloženo zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému, celkem tak částku 9.120 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.