6 C 103/2022-37 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut ze strany právního předchůdce žalobce na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 24. 5. 2021. Na základě uzavřené smlouvy čerpal žalovaný úvěr v konečné výši 52 348,72 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 15. 9. 2021. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel poskytl úvěr žalovanému prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a tím zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného mu byl zaslán v rámci webového rozhraní návrh konkrétní úvěrové smlouvy. 2. Žalobce dále uvedl, že úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného, který označil ve své žádosti. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky ze dne 21. 10. 2021. Dluh zaplacen nebyl. 3. Žalobce uvedl, že pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2021. Předloženou smlouvou žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci. 4. Usnesení ze dne 4. srpna 2022, č. j. 6 C 103/2022-32 a 6 C 103/2022-33 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 6. Smlouvou o revolvingovém úvěru a standartními informacemi o spotřebitelském úvěru žalobce prokázal své tvrzení o tom, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru dne 24. 5. 2021 poté, kdy byl žalovaný seznámen s informacemi o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 80 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splácet úvěrové prostředky, které vyčerpal s úrokovou sazbou 10,50 % měsíčně. Pro případ prodlení se zavázal podpisem smlouvy v článku VI. zaplatit náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 250 Kč, a to v případě prodlení se splácením kterékoliv částky. Dále také úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru byly obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice. 7. Z přehledu plateb bylo prokázáno, že za období od 24. 5. 2021 do 8. 6. 2021 žalovaný vybral částku 40 000 Kč. Opakovaně byl upomínán k zaplacení splátek úvěru, a to upomínkou ze dne 22. 6. 2021, 22. 7. 2021 a 22. 8. 2021. Za každou upomínku žalobce účtoval částku 250 Kč. Žalovanému byl vyčíslen také úrok za období čerpání úvěru ve výši 11 598,72 Kč. Ke splatnosti tak zbyla částka 52 348,72 Kč. Žalovaný předmětný dluh nezaplatil. 8. Po shora provedeném skutkovém zjištění soud uzavřel, že žaloba žalobce je důvodná. Ve věci bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru v souladu s ustanovením § 1746 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec až do výše 80 000 Kč. V tomto rámci mohl čerpat úvěr, který se zavázal splácet s úrokovou sazbou 10,50 % měsíčně z nesplacené jistiny. Žalovaný svůj závazek řádně nesplnil. Vyčerpal 40 000 Kč a tuto částku právnímu předchůdci žalobce nevrátil. Nezaplatil ani úrok za období čerpání částkou 11 598,72 Kč. S ohledem na špatnou platební morálku byl žalovaný vyzýván k zaplacení dluhu. Stalo se tak třemi upomínkami tak, jak je uvedeno shora. Za každou upomínku vzniklo věřiteli právo požadovat zaplacení částky 250 Kč podle článku VI. odst. 1 písm. a) smlouvy o úvěru. Žalobou uplatněná částka ve výši 52 348,72 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 40 000 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a nesplacených úroků za období čerpání ve výši 11 598,72 Kč. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit dlužnou částku ve prospěch a to včetně úroku z prodlení v zákonem stanovené výši, neboť je zjevné, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení soud shledal důvodným podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve prospěch žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 2 094 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Za jeden úkon právní služby náleží advokátovi žalobce odměna ve výši 3 220 Kč podle § 7 odst. 5 advokátního tarifu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby. Za každý z nich mu náleží odměna ve výši 3 220 Kč Celkem se jedná o odměnu ve výši 9 660 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi žalobce paušální náhrada výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, celkem 900 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení DPH ve výši 21 % z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů, to je z částky 10 560 Kč DPH činí 2 217,60 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem se jedná o náklady řízení ve výši 14 871,60 Kč a žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.