6 C 355/2022-9 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut dne 22. 6. 2022, dle jeho žádosti ve výši 3 000 Kč. Splatnost byla původně sjednána na 25. 7. 2022. Úvěr byl poskytnut poté, kdy žalobce prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Totožnost žalovaného jako dlužníka byla ověřena pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč, kterou zaslal ze svého bankovního účtu. Půjčené peníze však nevrátil. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru a článku 7.4 byl dvěma upomínkami vyzván k úhradě dluhu. Za tyto upomínky mu byla naúčtována náhrada nákladů řízení s nimi spojenými ve výši 450 Kč, resp. 650 Kč. Dále byla žalovanému naúčtována náhrada nákladů za předání vymáhání inkasní službě ve výši 1 500 Kč rovněž podle článku 7.4 smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nesplnil své povinnosti ze smlouvy podle článku 7.2 a 7.3, proto mu byla naúčtována smluvní pokuta ve výši 2 x 450 Kč, celkem 900 Kč, což je 30 % jistiny. Dále po něm žalobce uplatnil právo na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil ani na základě upomínky ze dne 2. 8. 2022. 2. Usnesením ze dne 3. října 2022, č. j. 6 C 355/2022-6 a č. j. 6 C 355/2022-7 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a předsmluvních informací soud zjistil, že žalovanému byl ze strany žalobce poskytnut úvěr na základě smlouvy uzavřené distančním způsobem dne 22. 6. 2022. Žalovaný získal od žalobce úvěr ve výši 3 000 Kč. V článku 4.4 bod 1 si strany ujednaly úrok z úvěru ve výši 39 % ročně a pod bodem 4.4 smlouvy bylo ujednáno, že se žalovaný zavazuje podpisem smlouvy uhradit žalobci jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, který je splatný společně s jistinou úvěru a úrokem. Pod bodem 6.2 smlouvy byla stanovena roční procentní sazba nákladů na úvěr (tj. celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výši spotřebitelského úvěru) sazbou ve výši 1916 % v případě řádného splacení. Pro případ prodlení se zaplacením úvěru bylo pod bodem 7.1 písmeno c) smlouvy ujednáno, že se žalovaný zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Pod bodem 7.4 písmeno a), b), c) si strany sjednaly poplatek za upomínku k úhradě dlužné částky ve výši 450 Kč v případě první upomínky po sedmi dnech prodlení s úhradou dluhu, ve výši 650 Kč za druhou upomínku po 20 dnech v prodlení s úhradou dluhu a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáháním pohledávky cestou inkasní agentury. 5. Z předložené listiny„ Předsmluvní informace“ soud zjistil, že žalovaný byl před podpisem smlouvy o úvěru seznámen se základními vlastnostmi spotřebitelského úvěru, a to s celkovou výší spotřebitelského úvěru, s délkou splatnosti úvěru, tj. 30 dnů, dále bylo vymezeno, že celkem zaplatí žalobci 3 840 Kč, tj. úvěr ve výši 3 000 Kč, úrok za poskytnutí úvěru a poplatek spojený s poskytnutím úvěru. Předsmluvní informace obsahovaly také údaj o tom, že výpůjční úroková sazba bude sjednána jako pevná ve výši 39 % ročně. Předsmluvní informace také obsahovaly údaj, že v případě prodlení s vrácením úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní úrok v plném výši, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením klienta, dále také smluvní pokuty podle smlouvy. Předsmluvní informace neobsahovaly údaj o výši takové smluvní pokuty, pouze údaj o tom, že za upomínky bude účtována částka 450 Kč za první upomínku, následně 650 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč jako paušální náklady při předávání případné inkasní agentuře. 6. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 2395, a s přihlédnutím k tomu že se jednalo o spotřebitelský úvěr také podle zákona č. 257/2016 Sbírky, o spotřebitelském úvěru. 7. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě byla mezi účastníky sporu platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru distančním způsobem podle § 1820 a § 1844 občanského zákoníku. Žalovaný byl srozuměn před uzavřením úvěru s podstatnými údaji, za kterých by měla být smlouva uzavřena. Následně pak došlo v souladu s ustanovením § 2395 k uzavření smlouvy o úvěru. Žalobce odeslal ve prospěch účtu žalovaného částku ve výši 3 000 Kč, jak bylo prokázáno potvrzením o platbě ze dne 22. 6. 2022. Jistina byla zaslána ze strany žalobce žalovanému na účet, z něhož poskytl žalobci své identifikační údaje. 8. V projednávané věci vzal soud za prokázané, že se žalovaný zavázal vrátit žalobci jistinu ve výši 3 000 Kč a dále úrok ve výši 96 Kč při úrokové sazbě 39 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč. Jednalo se o krátkodobý spotřebitelský úvěr, který však nebyl ve prospěch žalobce vrácen. 9. Pro hodnocení jednotlivých ujednání smlouvy je nutné vycházet z ustanovení § 1813 a § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud při hodnocení platnosti jednotlivých ujednání smlouvy dospěl k závěru, že ujednání o výši poplatku ve výši 3 204Kč je nepřiměřené, zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech zúčastněných stran. Jedná se o ujednání, které nebylo shledáno jako individuální, když žalovaný (spotřebitel) neměl reálnou možnost ovlivnit obsah takového ujednání. 10. Z § 1813 občanského zákoníku vyplývá, že při zkoumání nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, které za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tj. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 11. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám a nemělo by být zneužíváno. 12. V dané věci lze dovodit, že ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit poplatek z úvěru ve výši 3 204 Kč nebylo individuálně sjednáno. Žalovaný neměl reálnou možnost ovlivnit jeho obsah. Ze smlouvy samotné ani nevyplývá, jakým způsobem byl takový poplatek stanoven. S ohledem na výši půjčené částky soud považuje tento poplatek za nepřiměřený. Soud proto k takovému ujednání nepřihlédl a požadavek žalobce na zaplacení poplatku ve výši 3 204 Kč zamítl. Soud se nezabýval podrobněji přiměřeností ujednání o sjednané výši úroku ve výši 39 % ročně, neboť nárok na jeho zaplacení žalobou uplatněn nebyl. 13. Soud shledal důvodný nárok žalobce na zaplacení jistiny ve výši 3 000 Kč a dále nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Ve věci bylo prokázáno, že žalovanému byly zaslány dvě upomínky a za jejich zaslání náleží podle citovaných ujednání smlouvy žalobci právo na zaplacení částky 450 Kč a 650 Kč. Vzhledem k tomu, že pohledávka byla předána k vymáhání inkasní službě, vzniklo žalobci v souladu se smlouvou právo na zaplacení nákladů ve výši 1 500 Kč. Soud shledal dále důvodný nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 900 Kč podle článku 7 smlouvy o úvěru. Ujednání o výši smluvní pokuty bylo učiněno v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. 14. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou stran byl téměř stejný. 16. Soud uložil žalobci povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, když ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalobce zaplatil společně s podanou žalobou soudní poplatek ve výši 400 Kč, zbývá mu doplatit 600 Kč (z. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, sazebník poplatků, položka 2 odst. 2. a položka 1 odst 1) a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. V tomto případě byla splatnost