6 C 78/2022-31 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 25. února 2022 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce]. Uvedl, že účastníci sporu jsou podílovými spoluvlastníky označené nemovitosti - pozemku parc. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, které jsou zapsány na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], okres [okres]. Žalobce získal svůj spoluvlastnický podíl ve výši 1/6 v nedobrovolné dražbě dne 14. 2. 2019. Žalovaný [číslo] je spoluvlastníkem s podílem ve výši 2/3, který získal do roku 2009 dědictvím a darováním. Dalším spoluvlastníkem je žalovaná společnost [právnická osoba], která vlastní podíl ve výši 1/6 a získala jej dražbou dne 31. 1. 2018. 2. Žalobce dále uvedl, že od roku 2019 se opakovaně obracel na oba spoluvlastníky (žalovaní 1., 2.) s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dosáhnout jakékoliv dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví, byl nucen podat žalobu k soudu. Žalobce nemá ze svého spoluvlastnictví žádný prospěch a žádný ze spoluvlastníků jeho podíl odkoupit nechce, ani není možné uzavřít dohodu o společném prodeji nemovitosti. Navrhl proto, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k označeným nemovitostem a nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že čistý výtěžek dražby bude následně rozdělen podle velikosti spoluvlastnických podílů mezi účastníky. 3. Žalovaný č. 1 ve svém vyjádření k žalobě ze dne 4. dubna 2022 uvedl, že s podaným návrhem nesouhlasí. Nemá zájem na odkoupení 1/6 spoluvlastnického podílu. Odmítl, aby se uskutečnil prodej jeho většinového spoluvlastnického podílu. Svůj postoj k věci změnil podáním adresovaným soudu ze dne 8. 7. 2022, kde uvedl, že souhlasí s nařízením prodeje nemovitosti a následným rozdělením výtěžku mezi podílové spoluvlastníky. 4. Žalovaný č. 2 souhlasil s navrhovaným způsobem vypořádání dle žalobce, tedy s prodejem v dražbě. V případě, že by žalobce souhlasil, navrhl prodat nemovitost na realitním trhu za nejvyšší možnou nabídku, tedy mimo veřejnou dražbu. 5. Ze shodných tvrzení účastníků a předloženého výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce] vzal soud za zjištěné, že žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí označených v žalobě. Žalobce a žalovaný [číslo] vlastní 1/6 nemovitostí a žalovaný [číslo] vlastní 2/3. Usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [okres], ze dne 14. února 2019, č. j. [spisová značka] a znaleckým posudkem ze dne 19. listopadu 2018 žalobce prokázal, že získal ideální spoluvlastnický podíl na označených nemovitostech o velikosti 1/6 dražbou konanou dne 13. 2. 2019 soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jako podklad pro exekuci byl vypracován znalecký posudek, jehož předmětem bylo ocenění shora označené nemovitosti. Obvyklá cena oceňované nemovitosti byla stanovena částkou 1 060 000 Kč jako celek. Obvyklá cena 1/6 spoluvlastnického podílu byla stanovena částkou 176 666,67 Kč. 6. Žalobce dále prokázal dopisem ze dne 19. září 2019, že nabízel žalovanému č. 1 k odkoupení jeho spoluvlastnický podíl za částku 300 000 Kč. Tato nabídka byla stanovena do 7. 10. 2019. Žalovaný č. 1 byl poučen o tom, že v případě nečinnosti bude žalobce předpokládat, že nemá zájem podíl odkoupit. Poté se obrátí k příslušnému okresnímu soudu se žalobou na zrušení spoluvlastnictví. Tento dopis nebyl ze strany žalovaného č. 1 vyzvednut. Vrátil se jako nedoručený zpět žalobci 14. 10. 2019. Dopisem ze dne 7. 9. 2021 žalobce kontaktoval oba žalované jako spoluvlastníky označených nemovitostí, poukázal na to, že nehodlá setrvat ve spoluvlastnictví a nabídl svůj spoluvlastnický podíl ve výši 1/6 ostatním spoluvlastníkům, případně se obrátí na soud se žalobou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Mailovou korespondencí ze strany žalovaného č. 1 ze dne 25. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný č. 1 informoval žalobce o tom, že nemá zájem odkoupit jeho spoluvlastnický podíl na nemovitostech z důvodu nabízené ceny. Poukázal také na to, že se nechce účastnit žádného soudního procesu a nést náklady s tím spojené. 7. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nedohodnou-li se vlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 8. Podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. tak soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné (§ 1144 a následující o. z.). Není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě (§ 1147 o. z.). 9. V projednávané věci žádný z podílových spoluvlastníků neměl zájem setrvat ve spoluvlastnictví. Žádný z nich nemovitosti nechtěl. Ze souhlasných tvrzení účastníků vzal soud za zjištěné, že reálné rozdělení domu není možné. Za této situace nepřichází do úvahy přikázání věci do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků a nejsou splněny podmínky k žádnému ze způsobu vypořádání spoluvlastnictví, jak stanoví zákon. Soud proto rozhodl, že jediným možným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je prodej nemovitosti ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Soud proto vyhověl žalobě podle § 1147 občanského zákoníku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem navrženým žalobcem. Lze tedy hovořit o tom, že měl plný procesní úspěch v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Nelze však přehlédnout, že žalovaný č. 2 od počátku s navrženým postupem dle žalobce souhlasil. K jeho realizaci však nedošlo pro odlišný postoj žalovaného č. 1. Právě pro postoj žalovaného č. 1. byl žalobce nucen obrátit se se svým žalobním nárokem k soudu. Z důvodu chování žalovaného č. 1. vznikly žalobci náklady soudního řízení. Soud proto uložil žalovanému č. 1. povinnost náklady řízení žalobci nahradit (podle § 142 odst. 1 o.s.ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku II. shora a žalovanému č. 2 tuto povinnost neuložil (§ 150 o.s.ř.) Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 7 000 Kč a dále náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Advokát žalobce učinil 2 úkony právní služby, tj. převzetí věci a sepis žaloby. Náleží mu tak odměna za každý takový úkon vypočtená podle § 8 odst. 5 advokátního tarifu, podle kterého se ve věcech zrušení a vypořádání podílového vlastnictví vychází z ceny celé věci (1 060 000 Kč) po odečtení ceny podílu žalobce (176 666 Kč). Hodnota úkonu tak činí 11 860 Kč podle § 7 odst. 6 advokátního tarifu. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi žalobce paušální náhrada po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Celkem se tak jedná o odměnu a paušální náhradu výdajů ve výši 24 320 Kč. Soud dále přiznal ve prospěch žalobce náhradu za cestovné k jednání soudu dne 14. 6. 2022 a 19. 7. 2022 ve výši celkem 1 856 Kč. Jedná se o cestovné za použití osobního automobilu Renault Koleos, RZ: 5E15985, při průměrné spotřebě 7 litrů /100 km nafty v ceně 47,10/litr. Žalobce učinil cestu z Pardubic do Ústí nad Orlicí zpět při celkové vzdálenosti 116 km. Sazba základní náhrady za použití motorového vozidla činí 4,70 Kč podle § 1 vyhlášky č. 511/2021 Sb. a náklady za jednu cestu k soudu jsou představovány částkou 928 Kč. Účelně vynaložené náklady v souvislosti s tímto sporem jsou tak představovány celkovou částkou 33 176 Kč. Žalovaný č. 1 je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.