7 C 15/2022-11 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému domáhal zaplacení 11 415 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % p.a. z částky 11 415 Kč od 17. 3. 2020 do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem. č. 168/1999 Sb. Svůj nárok pak odvozuje z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona s poukazem na porušení povinnosti žalovaným jako vlastníkem vozidla ve smyslu § 1 odst. 2 zákona za dobu od 14.5.2019 do 31.10.2019. Dle zjištění žalobce bylo v uvedenou dobu vozidlo s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3 [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] provozováno bez pojištění. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku dne 31.1.2020 se splatností 16.3.2020. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval byla mu dne 13.10.2021 zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná částka se sestává z částky 11 115 Kč jako příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., konkrétně ve výši 65 Kč vynásobené počtem dní v daném případě 171 a dále částky 300 Kč jako náklady upomínání ve smyslu § 2a citované vyhlášky. 2. Usneseními ze dne 4.2.2022, č.j. 7C 15/2022-8 a č.j. 7C 15/2022-9 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě, která je připojena. Následně, aby v téže lhůtě sdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Výzvou k úhradě příspěvku ze dne 30.1.2020 žalobce prokázal svá tvrzení, že žalovaného vyzval k uhrazení příspěvku do garančního fondu ČKP a to ve lhůtě 30ti dnů od doručení výzvy s tím, že žalovaný provozuje motorové vozidlo s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3 [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] v období od 14.5.2019 do 31.10.2019 bez řádného pojištění, v důsledku čehož je povinen uhradit příspěvek ve výši 11 115 Kč a 300 Kč jako náklady k uplatnění. 5. Upomínkou ze dne 13.5.2020 žalobce dále prokázal, že žalovaného upomenul o dosud neuhrazený příspěvek do garančního fondu ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Předžalobní upomínkou ze dne 13.10.2021 vč. dokladů o doručování žalobce prokázal, že žalovaného vyzval k úhradě dluhu ještě před podáním žaloby. 6. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že žalovaný je (byl) vlastníkem a provozovatelem vozidla s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3 [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka], kdy předmětné vozidlo bylo v době od 14.5.2019 do 31.10.2019 vedeno jako nepojištěné. Žalobce prokazatelně žalovaného vyzval k uhrazení příspěvku do garančního fondu výzvou ze dne 30.1.2020 Lhůta k plnění byla žalovanému uložena do 30 dnů od doručení výzvy. Jelikož žalovaný příspěvek neuhradil, byla mu ze strany žalobce dne 13.5.2020 zaslána upomínka o úhradu nedoplatku. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a/ z.č. 168/1999 Sb. (dále též zákon) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. Podle § 2 odst. 1 písm. h/ vyhl. č. 205/1999 Sb. (dále též vyhláška) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 10. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 11. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobce v řízení prokázal svá tvrzení, tedy že žalovaný jako vlastník a provozovatel motorového vozidla porušil svou povinnost vyplývající pro něho z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce je ve smyslu § 4 odst. 1 zákona osobou oprávněnou k přijetí příspěvku do garančního fondu a je tak ve věci aktivně legitimován. Ten také v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné období od 14.5.2019 do 31.10.2019. Příspěvek do garančního fondu činí ve smyslu § 4 odst. 3 zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky částku 11 115 Kč, tj. 171 x 65 Kč Náklady s mimosoudním uplatněním pohledávky žalobce řádně uplatnil ve smyslu § 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky, a to ve výši 300 Kč. Soud nároku žalobce vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. 12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 2/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 252 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobci přiznal náklady v celkové výši 2 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobce. 13. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.