7 C 63/2022-16 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 6 064 Kč s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že ve dnech 20.2.2020, 20.5.2020, 12.8.2020 a 21.10.2020 užila k přepravě vozidlo MHD právního předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] podnik [územní celek] a.s. na provozovaných linkách MHD bez platného jízdního dokladu. 2. Usneseními ze dne 18.3.2022, č.j. 7C 63/2022-10 a č.j. 7C 63/2022-11 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě, která je připojena. Následně, aby v téže lhůtě sdělila soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Žalovaná užila ve dnech 20.2.2020 (linka [číslo]), 20.5.2020 (linka [číslo]), 12.8.2020 (linka [číslo]) a 21.10.2020 (linka [číslo]) k přepravě vozidlo MHD provozované [právnická osoba] podnik [územní celek] a.s. bez platného jízdního dokladu (4 x zápis o provedené přepravní kontrole). Jízdné v této době činilo ve všech případech 16 Kč a přirážka za jízdu bez jízdního dokladu 1 500 Kč (tarif, smluvní přepravní podmínky). Žalované pak byla zaslána předžalobní upomínka (předžalobní upomínka, dodejka). 5. Svou aktivní žalobní legitimaci žalobce prokázal předloženou Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi ním jako postupníkem a Dopravním podnikem [územní celek] a.s. jako postupitelem ze dne 10.5.2021, seznamem postoupených pohledávek a oznámením postupitele o postoupení pohledávky ze dne 18.8.2021. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění. 7. Dle § 2550 o.z. se dopravce smlouvou o přepravě osoby zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, přičemž se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti pak upraví přepravní řády §2551 o.z.. 8. Podle § 18a odst. 1 písm. c/ zákona o silniční dopravě je řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Odst. 2 písm. c/ a e/ tohoto ustanovení uvádí, že je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu a na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. Dle odst. 3 citovaného ustanovení poté výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 9. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Strany mezi sebou platně uzavřely v každém jednotlivém případě smlouvu o přepravě. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce svou povinnost splnil, když žalované poskytl přepravu, žalovaná však řádně a včas nezaplatila stanovené jízdné. Je tak povinna zaplatit nejen toto jízdné (v každém jednotlivém případě 16 Kč), ale i stanovenou přirážku k jízdnému (v každém jednotlivém případě 1 500 Kč) a odpovídající úroky z prodlení dle § 1970 o.z. od 1. dne, kdy se dostala s plněním tohoto dluhu do prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 11. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.